Před toho kláštera vraty jest jedna studnice, kterúžto učinil jest Mojžieš, když byl božím zjednáním a rozkázaním udeřil v skálu a ihned se vyřinuly vody valné. A vedlé té studnice sú stupněvé vzděláni, po nichž jdú na horu Sinaj. A když vzhóru jdú, tu naleznú kostel, kdežto Matka božie byla se mnichóm ukázala a přikázala se jim zase vrátiti. A málo výše jedúce, tu jest kapla Eliášova proroka a to miesto slóve Oreb a málo nad tiem výše stojí kapla Mojžiešova a to jest miesto, kdežto Mojžieš Boha očima viděl a tak se jeho lekl, že sebú za se stúpiv o skálu udeřil, že jeho zpósobu ještě viděti, jako by [u]text doplněný editorem vosk byla vtiščena. A vedlé toho nedaleko jest miesto, na němž Buoh dal Mojžiešovi Desatero přikázanie. A také ta jeskyně, v niežto Mojžieš postil se čtyřidceti dní a nocí. A kakžkoli svatá Kateřina v tom klášteře leží, jakož svrchu psáno stojí, však tu nenie ot svatých anjelóv pochována, neb na jedné straně té hory leží jiná hora, kdežto byla pochována, a jest velmi studená ta hora a tu ještě jest starý kostel, do něhožto ti mnišie zpievajíce druhdy chodie. A na tom miestě, kdež byla pochována svatá Kateřina, leží veliká hromada kamenie, nebo tu byla jest kapla se mnoho oltáří, a ta jest zbořena, a tak leží kamenie v hromadě. A kakžkoli sta dvě hoře, jedna, na niežto Buoh dal Mojžiešovi Desatero přikázanie, a druhá, na niežto tělo svaté Kateřiny leží, však proto nenie křivá modlitba, kterúžto den svaté Kateřiny na mši i na hodinách kněžie řékají a řkúc takto: Hospodine, jenž si dal zákon Mojžiešovi na vrchu hory Sinaj a na témž miestě tělo svaté Kateřiny, panny a mučedlnice, skrze svaté anjely tvé položil si, pójč, prosíme, abychom jejími prosbami a zaslúžením k hoře, jenž Kristus jest, zaslúžili dojíti. Amen. Neb ty obě hoře slóveta Sinaj, kakžkoli veliké údolé mezi nima jest. A jáť sem na obú byl.
Třidcátý a třetí rozdiel praví o cestě, jenž vede ot svaté Kateřiny do Jerusalema, o púšči arabské, v niežto lidé divocí a váleční.
Potom, když ta svrchu psaná miesta a svatá pútníci navščievie a chtie se k Jerusalemu navrátiti, tehda berú otpuščenie ot těch mnichóv a porúčejí se v jich modlitby a nakúpie ot nich stravy, aby měli přes púšť syrskú potřebu, kterážto dobře třidceti dní púti vzdéli jest. A toť nenie ta cesta, jížto z Babylonie k svaté Kateřině putují, neb po této púti nevracují se do Babylonie. A
