Konstantinopole, vzhóru a plyne skrze to moře Barské, kdežto svatý Mikuláš leží, a skrze mnohá jiná miesta. A prvý ostrov, k němuž připlyne, slóve Zilo, kdežto roste mastix, drahá pryskyřice, lékařóm dobře známá. Potom plove k jednomu ostrovu, jenž slóve Pathmos, kdežto svatý Jan popsal kniehy zjevené. A bieše dvú a třidcát let, kdyžto Buoh na nebe vstúpil, a potom byl živ dobře sedm a šedesát let. Potom příde k Efeson, to jest velmi pevné město, potom do Pukaras, potom do Mirre, kdežto svatý Mikuláš byl divně zvolen za biskupa. Potom připlyne k jednomu ostrovu, jenž slóve Krete. A ottud do ostrova, ješto slóve Elade nebo Lange, v němžto panoval Ipokras, přeslovutný lékař. A tu se jest mnoho divóv dálo i dnes se děje.
Devátý rozdiel praví o Ipokrasově dceři, v drakovú tvárnost kúzlem proměněné, a o dvú rytieří, jenž sú pro ni zahynuli v tom ostrově.
Rozprávějí, že v tom ostrově, jenž slóve Lange nebo Elade, jest i podnes dci Ipokrasova v tváři drakové kúzlem proměněna. A ta jest slúla Diana, neb když byla po svém otci jakožto dědična toho ostrovu ostala a pro to i svú přesilnú krású mnoho kniežat i králóv snúbcí měla. Okolnie kněžny, jie toho závidiece, chytrých mistróv osnováním proměnily sú ji v tvárnost draka přeškaredého, sto latróv vzdéli, jehožto hrózú měščeníné z města úhlavného, v němž i ona bydléše, sú utekli a město opusťalo. A ta dievka v té tvárnosti drakové tu zuostala, ale jáť sem jie neviděl. Ale lidé ostrovu toho jistie to a nazévají ji paní té země. A pravieť, žeť z toho města obořeného vycházé na každé léto třikrát a nižádnému neškodí, leč ji rozhněvají, a oniť mnie, žeť se ještě má vrátiti v svú panenskú tvárnost, když by který rytieř tak udatný byl, že by toho draka v usta políbil, tehda by se v svú tvář navrátila, ale dlúho by živa nebyla. I byl jest
