[Cestopis tzv. Mandevilla v překladu Vavřince z Březové]

Královská kanonie premonstrátů na Strahově (Praha, Česko), sign. DG III 7, 117r–168v. Editor Šimek, Štěpán. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

ustavil jest Ojéř z Denmarka dvě veliké městě, když bieše té země dobyl, a jedno z nich podnes slóve Flandrine po jeho bábě, jeho otce Gotfrida mateře, kterážto slúla Flandrina a byla jest Dorolis z Meinic dcera. Druhé město slóve Floranse po druhé jeho bábě, jenž jest jeho mateře Vietrese mátě byla a slúla Florancia králová, Vilepranta Jana žena z Uher, a byla jest césaře Samsona dci, jenž slúl Lev, a byla Perchtina sestra, kterážto krále Karla porodila. Ale to město Floranse již jest své jméno proměnilo, neb slóve Singlas, a bydlí v něm mnoho křesťanóv a Židóv, neb jest dobrá země, ale horká velmi. A protož lidé, kteřížto té zemi nepřivykli sú, nemohli by tu bydliti. Ti stromkové, ješto na nich pepř roste, sú jako divoké jahodiny, kteréžto v chrastinách rostú a pnú se na chrast. A rosteť pepř trojím obyčejem a potřikrát. Najprvé visíť to ovoce na stromcéch jako léskového ořecha řasa právě jako čépkové. A ten pepř tu v zemi slóve sarbatincizojazyčný text a zde dlúhý pepř. Potom, když to zberú, příde jiné ovoce jako vinní hroznové, na tom jahody, a slóve ten pepř fulgulthcizojazyčný text a zde obecný pepř. A když ten sberú, tehda příde jiný, ten slóve bielý pepř a jest menší nežli který z dřevních a ten slóve benoscizojazyčný text a zde slóve bielý pepř, ale řédko sem ten bielý přinášejí, neb oni jej sami sobě chovají. A jestiť prvý i druhý pepř zelený jako jahódky vína nedospělého, ale oniť jej sušie na slunci, že tak malý a černý a tvrdý bude, neb když jej zbierají, tehda ta zrna sú drahná. Ale toho pepře bielého, jenž najlepší jest, býváť méně nežli černého. A v té chrasti, kdežto pepř roste, jest mnoho hadóv a žížal, ktréžto jej jedie, a těch hroznóv pepřových střehú jakožto svého pokrmu. A protož někdy sem slýchal dřéve, nežli sem do té země přišel, že by lidé tu chrast a to pole zapalovali a je spálili, a tak že by ty žížaly zapudili a že by proto byl pepř černý a svraskalý ot ohně, ale tohoť nenie. Neb jakž by spálili pole, tehda by spálili i jahodiny pepřové, a to jest jich drahý poklad, proňž jich vešken svět ptá. Ale oniť berú svatého Jana kořenie, jenž slóve černobýl, a jiné kořenie a tiem zakadie a ty žížaly zapuzují, a že jim jed neškodí, když jej obřezují nebo okopávají nebo obdělávají nebo zbierají. A také tak jich mnoho jde spolu na to pole a na dielo, že se zvieřat nejedovatých nebojie. V té zemi Lunk nedaleko ottud, kdež pepř roste, jest vysoká hora, jenž slóve Palube. A z té prýští studnice, kterážto mnoho a

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).