a Bohu všeho přirozenie klanie se, však se klanie kříži, když jej proti němu svátostí nesú. A die, kakžkoli Boha ctie, buďto na kříži, nebo na obraziech, že jest to vše učiněno. A protož on přijímá i svacenú vodu ot nich. A slyšíť jich modlitby nebo pěnie s náboženstvím. A též činie jeho ženy a jeho synové, a čehož také prosie, v tom sú uslyšáni.
Osmdesátý a devátý rozdiel praví o panství kánově a kterak se píše, o pečeti jeho, otkud pošel jest, o pořádu jeho, jímž zřiedil i spravuje své královstvie.
Ten veliký kán jest najvětší pán jeho, ješto v světě jest, kromě jediného kněze Johana, césaře indiského, o němž také mám praviti. A protože sta rovna v panství a blízká súsedy, nikdá spolu neváleta a také jeden má dceru druhého za ženu ku potvrzení přiezni. A kakžkoli žoldán a césař perský a ten z Manchi i jiní králi mnoho zemí mají, avšak to vše jako nic nenie proti panství kánově a kněze Johana. Ten veliký kán má obyčej se psáti v listech: Kán, syn Boha vysokého, pán všech na zemi bydlejících a najvyšší přikazatel všech panujících. A na jeho veliké pečeti stojie tyto slova: Boží mocí všech lidí přikazatel, neb on mní, by to panstvie ot Boha měl. Neb ta země taterská byla jest také někdy tomu z Pomoxore a césaři římskému i jiným králóm poddána a v nie bylo jest sedm pokolenie. První slúlo Tartar, ot něhož ta země jméno vzala. Druhé slúlo Tangot, třetie Emach, čtvrté slúlo Wyllame, páté Semach, šesté Manchi, sedmé Talech. Z prvnieho pokolenie bieše jeden čestný muž, ten slovieše Cangius. Ten jednoho času ležieše a spáše a tu se jemu zdálo, jako by jeden rytieř ve všem odění bielém k němu přišel a řekl: Kán, spíš li? Buoh věčný, ten mě k tobě poslal a chce tomu, aby ty těm sedmi národóm pověděl, že on chce, aby ty jich králem byl. A máš sobě všicky země podrobiti. A on zítra procítiv, i povědě sen svój dřéve řečeným národóm, a ony to mnějiechu za klam. Pak té noci přijide ten jistý bielý rytieř k národu každému zvlášče a řka, že Buoh nesmrtedlný to velí jim, aby oni Cangia svým césařem učinili, neb on má je ze všech vazeb a služeb vyprostiti. A ihned nazajtřie, sejdúce se všickni spolu, i zvolé jej sobě za pána i přisežechu jemu všickni býti poslušni a poddáni. A když on to panstvie na se přije protož, aby se mohl tiem lépe na ně zpustiti, i chtěl jich viery zkusiti. I učini něteré v té zemi ustavenie. Prvé bieše, aby v Buoh plným srdcem věřili, jenž jest věčný Buoh, a jeho prosili, aby je vysvobodil z nátiskóv jiných pánóv a aby s jeho pomocí v svých potřebách žádali. Potom chtě všeho lidu
