Devadesátý a druhý rozdiel praví o múdré řeči kánově, jíž svých synóv k svornosti pobiedil, o jeho synech po jeho smrti a o jiných césařích katajských.
Potom, když kánové v to panstvie vstúpili, byli sú druzí z nich dobří křesťané. A protož i dnes mezi nimi křesťané sú u většie svobodě nežli jiní pohané anebo Židé, kteřížto jich viery nemají. A mají mnohé ctné křesťany mezi sebú za svaté lidi. A v té zemi přepustie každému, aby věřil v Buoh, k němuž jeho náboženstvie jest přichýleno. A protož ten veliký kán v své zemi má viery rozličné, pohanskú, židovskú a křesťanskú, neb sú tu dřéve dobří křesťané byli kánové i jich poddaní, jenž sú i hrobu božieho dobyli a žoldána jali, jenž se žoldánem i kalifrem nazieváše. Aby byli živi ostali, byli by všickny pohany k vieře křesťanské přinutili s pomocí kněze Johana z Indie. Ten první kán, když měl umřieti, mějieše dvanáste synóv a těm káza před se ku poručenství přijíti i káza dvanáste šípóv lučištných třmi svazky svázati v hromadu pevně i káza každému z nich, aby je zlámali. A když toho ižádný nemuože učiniti, tehda přivolav najmlazšého i káza je rozvázati a jeden po druhém zlámati. A když to učini, tehda vece kán: Vy, milí moji synové, dokudž vy budete spojeni trojím svazkem v hromadu, totiš láskú, vierú a pravdú, ižádnýť vás nepřemóž. Ale jakž ten svazek bude roztržen, budete rozlúčeni a snadně přemoženi v svém panství a v své cti. A s tiem když umře, by jeho starší syn césařem a ten slovieše Othoka kán a ten i [s]text doplněný editorem svými jedenásti bratry drželi sú otcovo přikázanie a biechu všickni dobří a stateční a každý z nich dobýval jest jiných mocných království. A což který dobyl, to vše dal v moc bratra najstaršieho. A přijímáchu zase ot něho jako manstva, súce jeho ve všem poslušni jako svého pána.
Devadesátý a třetí rozdiel praví o dobrém kánovi, ješto byl křesťan, o bratru jeho, jenž jal žoldána a hladem umořil, o jiných césařích katajských i o Kataji.
A kakžkoli těch dvanáste synóv kánových slúli sú kánové, však jediný z nich najstarší byl i slúl césařem až do své smrti. Pak po jeho smrti by Mangon kánem i césařem a ten byl jest dobrým césařem křesťanem. A protož dal jest všem křesťanóm v svých zemiech věčnú svobodu, jiežto i dnes požívají. Ten byl vyslal bratra svého, jenž slovieše Hallam, na žoldána. A ten doby pravú mocí všech zemí jeho a jal jeho. A tu nalezl převeliký poklad u něho a na jeho hradě téměř bez čísla.
