vracováše pobiv krále pohanské, a tu jemu obětoval chléb a víno. Tu se také Pán Kristus ukázal v své slavnosti svým třem apoštolóm a tu byli viděni Mojžieš a Eliáš mluviece s ním. Na té hoře má býti súd poslední a mrtví státi v údolí Josaffat.
Padesátý a osmý rozdiel praví o městě Saffra, o hoře Kainově, o jeseru Tiberiadském, o městu téhož jména, v němž jest stuol boží, o stromě z hlavně vzrostlém, o hoře, na niež Pán Kristus lid krmil, o městu Saphar a také o holubiech, ješto poselstvie dějí.
Tři míle ot Nazareta leží město za jednú tvrzí a slóve Safra. A ottad sedm mil jest jedna hora, ješto slóve Kain, kdežto Kain bratra svého Abele zabil, a tu také ot Lamecha byl zastřelen. A nedaleko ot Saffar leží jezero Tiberiatské, do něhožto Jordán teče, a to jezero má mnoho jmen ot měst, ješto okolo něho ležie. To jezero jest dobře sto honóv vzdéli a čtyřidceti všíři a jest mnoho dobrých ryb v něm. A skrze to jezero plyne Jordán. A tu, kdež Jordán v to jezero vcházé, tu jest veliký most, přeseň jezdie z té země jerusalemské, jenž slóve Země slíbenie, do té země, jenž jest královstvie bazanské, a ot toho královstvie Jerasin. A ty země ležie okolo Jordána a jezera Tiberiadského a ottad přijedeš ve třech dnech do Damaška a ot té krajiny, jenž slóve Drakonides. Vedlé toho jezera leží město Tiberia, kteréžto byl césař ustavil. A v tom městě jest ta dska, na niežto Pán Kristus s svými učedlníky dvěma večeřal v měsci Emaus, kdež sú jeho poznali v rozlomení chleba. A v tom městě byl jeden muž vrhl hlavní po Pánu Kristovi a ta hlavně uvázla v zemi a ihned ratolesti a listie z sebe pustila a vzrostla u veliký strom a jest i dnes černé to dřevo jako uhašený uhel. Ten strom já sem viďal i celoval, neb Kristóv div ukazuje. S oné strany toho města jest ta hora, kdežto Pán Kristus nakrmil pět tisícóv lidu pěti pecenci ječnými a dvěma rybama. Na jednom kraji toho jezera Galilejského leží jedno město podlé Kafarnaum líc ku puolnoci a to slóve Saphor, z něhožto byla rodem svatá Anna, Matky božie mátě. Všecky tyto krajiny sú v té Zemi slíbené a slušejí ku království syrskému. V té zemi umějí holuby navésti, že nosé listy poselstvie z jedné země do druhé. A již vie každý ten holub, když jej vypustie, kam má letěti, neb sú v každém městě jati holubie, jenž sú z jiných měst rodem a v nich zchováni.
