nenesú a nikdy neshnijí. A když se obdělávají, nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti, ani dřeva, ale třtím nebo kostmi. A ktož ty stromy obdělává kromě křesťanóv, tehda zjalovějí nebo zplanějí, nebo všichni tak pravie sami pohané, neb sú toho často pokúšeli. A když tam přijedú kupci, chtiec balšán kúpiti, bývají často zklamáni, neb jiný olej zaň prodávají a nakážejí jej olejem terebintinovým, neb v ten olej upúštie málo balšánu, aby vóni měl, neb ten olej rovná se balšámu na barvě, a tak mnějí kupci, kteříž toho kunštu nevědie, by to pravý balšán byl. Také v téj zemi nalézán bývá rozličný olej, v němžto dřevo balšámové vařé, aby vóni přijal, a pak ten za pravý prodávají. Balšán, kterýž nenie smiešený ani nakažený, tenť jest velmi čistý a jasný a barva jeho leskne se v čisté stklenici a vonieť velmi silně a nenieť v něm nic kalného ani červeného ani černého. Ktož chce zvěděti neb skusiti balšámu, jest li pravý a nesmiešený, ten vezmi vaječnú skořepinu mléka a pusť v to maličko balšámu. Jest liť pravý, tehdať se ihned sedne to mléko. A nebo ukrop sobě málo na dlaň balšámu a potom drž dlaň na slunci, tehda bude tak horek, že jeho nebudeš moci strpěti. Také pravý balšán nesmiesí se s nižádnú vodú, ale projde jí jako rtut. Také v Ejiptě mají rozličné řeči a mají daleko jiné písmo nežli v jiných zemiech. A protož já sem jich abecedu tuto popsal, jenž takto vznie: antonius, bunch, conoch, dmen, eum, fun, gemer, helfre, jamny, komich, liomin, miche, nami, obdach, pilanomi, quini, ron, sychon, tola, ut, xion, yphzam, tob, bruth, noch, ech, eches.cizojazyčný text
Čtrmezcétmý rozdiel praví cestu bližší k svaté Kateřině z těchto nižších zemí po moři.
Neb mnozí páni a cestní lidé po moři plovú, jeden pro zuořivost, druhý pro kupectvie, třetí pro náboženstvie. A já biech počal svrchu počítati tu cestu na Sinaj k svaté Kateřině hrobu, a že když se ottad vracují, tehdy se berú do Jerusalema. Protož chci opět zase počieti cestu bližší, kterážto z nižších zemí vede na horu Sinaj. A protož také muož jeti skrze Frankrajch, skrze Burgundí, skrze Lamparty, skrze Marsilí do Janova aneb do Benátek aneb do Neapole anebo do Prandis anebo jinady po moři jeti. A muož jeti skrze Tuskaní, skrze Kalarbí, skrze Pullem a skrze ty ostrovy vlaské, totiž skrze Kursí, skrze Sardinu, v němž ani had, ani vlk se rodí, aniž muož ostati, skrze Sicilí. Ktož v Benátkách na moře sede, ten plúti musí vzhóru po moři Adriatském, ten nechá vlaské země napravo,
