I otáza žoldána, proč, tak převeliký poklad maje, nerozdal rytieřóm a panošém žoldu a nebo nájmu a tady by se byl obránil. Vece žoldán: Mněl sem, že bych měl lidu dosti, protož sem pokladu hověl. Tehda vece k němu Hallam: Nenieť toho, ale poklad si viece miloval nežli se. A poněvadž ty si, jako se píšeš, buoh pohanský a buoh nepotřebuje ižádného pokrmu tělesného, ostaniž při tom, což si najviece miloval. I zavře jej při jeho pokladiech a nedá jemu jésti ani píti, až i umře. Pak Hallam rozda ty země křesťanóm a zatiem umře bratr jeho Mango kán, i musie Hallam do Kataje se vrátiti. A po několiko letech pohané lstí i mocí dobychu těch zemí na křesťanech. Pak umře Hallam, by Cabillo, bratr jeho, kánem a césařem a ten bieše také křesťanem. Ten vzděla ulice katajské, kteréžto jonigcizojazyčný text názévají. A to město Kataj jest panství dobře dvě a čtyřidceti let. Pak po něm by jiný kánem a sa křesťanem i přije vieru pohanskú. A ot té chvíle vzdy pohané sú kánové. Avšak sú laskavější na křesťany nežli na jiné pohany, ješto jich viery nedržé, neb oni slovú paganicizojazyčný text, ale pohané pod žoldánem slovú Saracéni.
Devadesátý a čtvrtý rozdiel praví o kánovu sboží, o jeho rázu peněžitém, o jich věrnosti, o jich manželství.
Všickni málo tbají na střiebro, leč stavenie jím okrášlují anebo do cizích zemí šlí za jiná kupectvie anebo dávají neznámým hostem a žoldnéřóm. A protož tu nejde ižádný peniez střiebrný ani zlatý. Ale mají své znamenie s jich písmem, ten tepú na kuoži nebo na papír jako zde na zlato nebo na střiebro a za to kupují vše, což potřeba. A když jim peniezi zvetšejí, tehda je donesú k razníku a on jim tolikéž nových dá a spálí ty staré, a to jest proto, aby ta země nebyla bez rázu peněžnieho a těch pěněz aby nebylo málo ani přéliš a v prodávaní nebo kupování aby nedostatku nebylo. Také v Kataji sú čestní a bohobojní lidé, neb když kto z nich die: Buohť vie, žeť zaplatím, to pevně držie. A takéť dobře držie své manželstvie, kakžkoli jeden bohatý muž má dobře třidceti nebo čtyřidceti anebo sto žen, neb se k jiným pro nic nedopustí ani kto jiný k těch které. Avšak kán má jedno tři ženy, jedna jest kněze Johana, césaře indiského, dci a druhé dvě jiných králóv dcery, jakož svrchu psáno jest v LXXX. a šestém rozdiele. A v té zemi pojímají se vespolek mužie s ženami, kakžkoli sú sobě blízcí v rodu, kromě sestry nemuož pojéti ani mateře, ani dci otce, ale má li který muž dvě
