[Cestopis tzv. Mandevilla v překladu Vavřince z Březové]

Královská kanonie premonstrátů na Strahově (Praha, Česko), sign. DG III 7, 117r–168v. Editor Šimek, Štěpán. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

snide mi ten kaz, kakžkoli to miesto červeno jest. A mním, dokudž sem živ, že znáti bude. Protož mním, že božie vóle nenie, aby do toho údolé kto vchodil. Potom šli sme dále se mdlými životy, a ledva sme vyšli s velikým utrpením a by nám kto vešken svět dal, ižádný by z nás tam podruhé nešel a jáť razi každému múdrému muži, ač by se do toho kraje událo přijíti, aby se nevážil tam vníti.

Stý a desátý rozdiel praví o lidech vysokých, ješto lidi jedie, o lidech, ješto svých otcóv neznají, o saniech, ješto lidi jedie, o dřevě, ješto z něho uhel žeravý do roka trá.

S oné strany toho údolé hrozného leží jeden ostrov, v němž lidé hrozní přebývají, neb sú tu lidé osmnádsti neb dvúdcát noh vzdéli. A jiného oděvu nemají nežli kuože zvieřecie, neb oni tak rychlí sú, že zvieřata honie a lapají a jedie to maso tak surové a pijí všech zvieřat i hovad mléka. A když lidé bojujíc na lodech a neb sic ztonú, tehda oni běžie do moře a ponesú ta těla, onen po pěti, onen po šesti do svých bydlišč a tu je jedie [s]text doplněný editorem svými ženami a svými dětmi. A pravieť, že ta těla z práva na ně slušejí. A zajisté jáť sem viděl a zdálo mi se to dřéve k vieře nepodobno. A pravieť, že ješče za tiem dále ješče sú delší lidé, dobře čtyřidcet noh vzdéli anebo delší. Také jest tam dále jedna země, v niež tento obyčej mají, že ženy a mužie zvlášče bydlé. Ale muž každý muož které chce požívati, a když dietě která porodí, tehda dá to dietě tomu, ktož jie jejie panenstvie otjal, a tak otcové svých synóv ani synové svých otcóv neznají v té zemi. A když kterému z těch kto die: Ty chováš cizie dietě, ihned otpovie: Ano, mé děti jiní chovají. V Indí v mnohých krajinách jest mnoho saní, ješto slovú kokodrilové, kteréžto v noci u vodách a ve dne na zemi bydlé, v skalí, v jeskyniech, a jedie lidi. Ale celú zimu ležie v skrýšiech jako jiné žížaly. Také v té zemi dřévie, ješto slóve žeraví, a to jest toho přirozenie, že uhel z toho dřeva žeraví a vložen u popel celý rok trá ve své moci.

Stý a jedenádstý rozdiel praví [o dřeví]text doplněný editorem, jenž netlé aniž muož býti spáleno, o ořešiech vonných, o divném zvieřeti s dlúhým hrdlem, o zvieřatech, jenž nejedie, rozličné barvy mají, o hadiech, o ježkách, o lviech a sviniech velikých, o zvieřatech trérohých a šestonohých, o rozličných jiných zvieřatech.

Také v Indí jest ostrov, v němžto roste dřévie, kteréžto ani shníti, ani spáleno býti muože, a slóve ebanuscizojazyčný text. A by jej pak jako vápenný kámen dlúho pálil, neshoříť, ale ščépáť se. A tu rostú také velicí ořechové vonní, jako které kořenie nebo obilé najvonějšé, a z tohoť dělají ku pití osudie, v nichžto každé víno dobře vonie. A jáť sem ty kupce znal, kteřížto ty skořepiny kupovali sú a nesli je do Tropizode i do Benátek, kdežto je zlatem nebo střiebrem okládají, neb z nich jako z řepic pijí. A jestiť puol té skořepiny jako člověčie hlava.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).