Stý a šestý rozdiel praví o obrácení země indiské na vieru křesťanskú, o třech svatých králích, o pořádu svatého Tomáše, kterýž učinil v té zemi, o lidech s tvářmi psími, o jich patriarše.
Když Buoh rozeslal své apoštoly po všem světě, dostala se země indiská svatému Tomášovi, jižto kázaním i divy když obrátil na vieru křesťanskú, pokřtil svaté tři krále a posvětil je na kněžstvie, neb sú žen nejměli a nikdy tělesně poznali až do své smrti, neb sú ti první z pohan byli, ješto sú Bohu čistotu zaslíbili a vieru pravú poznali. Pak svatý Tomáš v těch ve všech zemiech indiských zjednal jest kněží a biskupy, uče je pořádu kněžskému, a da těm třem králóm, biskupóm i kněžím dědiny i lidi a úroky k jich potřebě. A chrámy modlové posvětil jest Bohu keť cti a k chvále, zruši modly a smeta je. A protož by tu svatý Tomáš ot pohanských kněží zahuben. V té zemi sú lidé, ješto mají psie tváři, ale nesrstnaté. A jest také jiných potvor lidských mnoho tudiež i jiných divných věcí. Ale toho nechajme ležeti a děme dále. A když všicky svrchu psané věci biechu skonány, tehda ti třie králi svolavše všicky biskupy, kteréž byl svatý Tomáš zjednal, a k tomu všicka okolnie kniežata i pány, a tu se konečně uradichu, aby jednoho mezi sobú zvolili, ješto by jich všech otec a zprávce by v duchovenství. A ten aby slúl Tomáš i každý jeho budúcí po svatém Tomáši apoštolu. A toho aby v dobrém všichni poslúchali, a když by ten umřel, aby jiný volen byl patriarchú a všicka kniežata aby jemu pravý desátek dávali. A v ty časy příde jeden poctivý muž, jenž slovieše Jákob Anthiocenský, kterýžto bieše následovníkem svatého Tomáše. Toho zvolichu za patriarchu a nazvachu jeho Tomášem, po němž všichny patriarchy slovú Tomáši. A tak ti lidé v Indí sú tomu Tomášovi poddáni jako my v těchto zemiech papežovi. V Indí jest zvláščé řeč i abeceda, protož sem tuto jich abecedu popsal.
Stý a sedmý rozdiel praví o moři pieskem přikrytém, o potoce, jenž jest pln drahého kamenie, o stromiech předivných, o lidech rohatých, o ráji dvorném kapitola.
U kněze Johana zemiech jest mnoho divných věcí i obyčejóv i lidí i zvieřat. Jest v jednom kraji jeho země moře plovúcím ústavně pieskem přikryté. A toho piesku jest tak mnoho, že ižádný nemóž zvěděti, jest li která voda pod ním aneb má li dno, čili nic, neb ižádný přes to moře nemóž přejíti ani na lodí, ani kterú chytrostí, neb což na ně příde, to vše potone. A jestiť velmi široké, že ižádný nevie, pokud
