Cassan. A ta země jest dobře šedesáti dní púti vzdéli a viece nežli padesáti všíři. A to jest země dobrá jako kerá v světě ot všelikého kupectvie a jestiť dobře osazena dobrými městy a dobře ztěžena ot dědin, vinnic i všie potřeby tělesné plna. A král té země třetinu drží ot kněze Johana a ostatek ot velikého kána a jest jedno z těch království, jichžto byl Ojieř z Denmarku dobyl. Potom jest jiná země, ješto slóve Bibech, a ta všicka slušie pod velikého kána a jestiť veliké a mocné královstvie a města sú v nie pevně a dobře ohrazena, ale málo domóv v nich. A ten jest tu obyčej, že viece v staniech přebývají nežli v domiech, a ty sú přikryty černú plstí, ale úhlavnie město vzděláno jest černým a bielým kamením a podlaženy sú. A v tom městě by směl krev proliti anebo které zvieře nebo hovado anebo čeho jiného okrvaviti. A to činie keť cti své, jenž slóve modla milosti, jiež se tu klanějí. A majíť tu biskupa svého, jehož sú drahně poslušni jako zde papeže, a ten světí chrámy jich. A majíť tu obyčej, když kto umře, vynesú tělo jeho na vysokú horu a zsekají jej v malé kusy a mecí je v povětřé ptákóm. A oni přiletie vedlé obyčeje svého a zberúce ty kusy i jedie. A k čémuž tělu najviece ptákóv přiletí, ten má býti najsvětější. A v ta doby, když to tělo rozbierají, zpievají kněžie stojiec a řkúc: Přiďte svatí bozi a doneste tohoto člověka do ráje. A mnie, by ti ptáci anjelé boží byli. A pak najstarší syn jeho anebo přietel najbližší vezme hlavu jeho a zdrobí i zvaří a učiní sobě i přátelóm krmi a ze lbi hlavnie učiní sobě osudie ku pití, z něhož pie do své smrti.
Stý a sedmnádstý rozdiel praví o krajině, jížto zprávce přeroskošně bydlí, maje žen mnoho, ješto jemu ústavně posluhují.
A když sem bliz ot království Bibech pójdeš, přídeš do jednoho královstvie, kteréžto všicko poddáno jest velikému kánovi. A súť lidé tudiež velmi divní, majíc jinaký obyčej nežli jiní lidé, neb každý nástarší v rodu svém, ten jest najvyšší. A tomu vešken rod poddán jest a jeho poslušen. A ten aniž jest král, ani knieže, ani hrabie, ani pán, ale sic jest bohatý dosti, neb má na každý rok dobře tisíce zlatých platu a obilé a rýže přemnoho. A ústavně má padesáte žen krásných jako andělóv, oděné zlatohlavy a drahým kamením okrášlené, kteréž jemu k loži i k stolu přisluhují a činie všicko, což on rozkáže, i zpievají, i tancují, i všicku rozkoš jemu činie jako která žena muži svému. Neb krájejí předeň i krmě jeho, myjí se s ním v lázni, jakož ráčí, a vymýšlejí jemu rozkošné krmě. A on se ižádné věci nedotýká sám, protož musieť jeho obléci i svléci a všecko jemu učiniti, čehož člověk potřebuje. A to činie a hovějí jemu, neb vešken rod v jeho rukú jest. A čím jeho nehtové na rukú širšie
