Pod tiem králem z té země Doden naleznú jeden ostrov, v němžto sú velicí obrové. A majíť jediné hrozné oko na prostředce čela a ti jiným nejsú živi, jedno surovým masem a rybami surovými. Na jiném kraji té zemi sú lidé bez hlavy a mají oči na ramenú a mají usta na prisiech a ta sú spósobena jako podkova a slóveť ten lid Blomanen. Sú také v té zemi jiní lidé, ješto také hlav nemají, a mají oči i usta szadu na pleci. A sú opět lidé, kteřížto ani nosa, ani očí nemají, ale mají tvář desknatú jako taléř a miesto očí sta dvě dieře malé a mají usta jako rozsedlinu napřieč. Také v té zemi nalezneš lidi jiné, ješče nesličnějšie, jichžto pysk dolejší tak dlúhý jest, že všicku tvář jím přikrývají, když spie.
Osmdesátý rozdiel praví o malých lidech, o lidech s konskými nohami, o lidech obého přírodu, o lidech, ješto na kolenú chodie kapitola.
V těch ostroviech, ješto Doden slovú, sú lidé malí jako trpaslci a miesto ust mají malú dierku okrúhlú, v niežto vstrčie malú tresku, a tak ssú pokrm v se, jinak nemohú jiesti. A takéť nemohú mluviti, jednoť kývají mezi sebú a rozumějí sobě dobře. Také tu nalezneš lidi, ješto mají konské nohy a běžie rychlejie nežli kóň a lapají zvěř a tu jedie, jinéhoť pokrmu nemají. Také sú tu lidé chlupatí jako morské kočky a ty snadně lezú na zdi i na stromy a chodie na rukú i na nohách jako opice. Sú také tu lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem sú a mají oboj nástroj mezi nohama. A každý má jeden prs mužský a jeden ženský a nosie i rodie děti jeden jako druhý a v pojímaní obého nástroje požívají. Nalezneš také v tom království lidi, kteřížto jedno na kolenú chodie a kráčejíc každému kroku tak se naklonějí, jako by padnúti chtěli, avšak chodie dosti spěšně. A na každé noze mají osm prstóv. Takého dvorného i jinakého muož tam naleznúti velmi mnoho, že ledva tomu mohli by uvěřiti ti lidé, ješto sú v tom nebývali, neb tak bezčíslná rozličnost tvárnosti doličuje nemylně nevýmluvnú múdrost a moc Pána Stvořitele.
Osmdesátý a prvý rozdiel praví o království Matameren, v němž sú lidé se psími hlavami, o jich vieře a obyčejích a o jich králi.
Ot svrchu psaných zemí táhnú vzhóru po velikém moři a přijedú do jedné země, jenž slóve Matameren. A to jest dobré a veliké královstvie a v něm tovařišní a čestní lidé sú. A sú lidé podlé své viery bohobojní, ale všickni mají psie hlavy, avšak sú milí a ochotní a svému pánu poddaní a poslušní
