zavři rok zachovajícím se nábožně.
Toto když jsú řekli, modléce se, vyznávajíc Pána Boha, duši pustili. Tehdy se stalo země třesenie veliké, skály se sedaly, slunce se zatmělo a všeckni divové, kteří se při času božieho umučenie dáli, tu viděni jsú. A hora jménem Ararach z kořen se třásla a otevřela se země při času jejich umučenie, že se potopilo pět tisíce lidu pohanského do propasti pekelnie. V devátú hodinu zemřeli jsú mučedlníci Kristovi na křížích, na rozličných stromiech a ostroviech. A otevřela jsú se nebesa nad nimi, osvítila se jest světlost nad těly svatých a sstúpil jest Pán Buoh s svatými anjely a stál na vrchu hory, na kteréžto trpěli sú světí. A rozvázána jsú těla svatých od svazkuov múk božím rozkázaním. A hrobové na té hoře anjelskými rukami jsú jim připraveny. V kterýchžto skrze anjely pochováni jsú a jich duše provedeny jsú skrze anjely do královstvie věčného. Amen.
Život svatého Oldřicha biskupa
Svatý Oldřich, biskup velebný, pošel jest od velikých a urozených starost. Otec jeho slul Hubalis a matka Diupurga. Bohatctvie také mějieše vedlé světa tohoto. A jakož obyčej jest bohatým, svatý Oldřich dán jest z dětinstva jedné chovačce, kterážto jest jej pěstovala a chovala velmi opatrně, poctivě a múdře, jako by matka jemu vlastní byla. Obyčej mějiechu starosty jeho, že duom jich ustavičně pro Pána Boha chudým a pútníkuom otevřien bieše. I přišel k nim v osobě pútničí poctivý muž v rúchu kněžském a kázal to dietě ostaviti a od prs odjíti, ačkoli ještě neúplně dvanáct neděl jemu bylo od narozenie svého. Tehda poslechnú jeho, a to dietě, svatého Oldřicha, ostavie. A ihned polepšenie vezme na svém těle a brzo nad jiné děti zróstem, mravy a ctnostmi se vyvajší. Viděvše starosty jeho stkvúcieho v milosti duchovní, dali ho do kláštera svatého Havla, aby se tu učil umění i ctnostem. V kterýchžto všech věcech dobrých prospieval, nébrž tak nakloněn bieše z mladosti k duchovenství, že žádal v rúcho mnižské oblečen býti. Tehda starosty svatého Oldřicha, vidúce jeho prospěch, velmi se radovali a Pánu Bohu dieky vzdávali. Potom z toho kláštera jej vzavše i dali a poručili jej muži velebnému, múdrostí a mravy stkvúciemu, Adalberovi, biskupu augšpurskému, aby u něho a od něho umění, ctnosti a mravóm se učil a jeho se přijal dobrých příkladóv. Jehožto když poznal biskup, mládence viery křesťanské silného, lásku ku Pánu Bohu majícieho a všemi
