zpuosobený. A tu všedše nalezli tělo svatého Klimenta v krásné škříni a podlé něho kotva, s nížto byl v moře uvržen. A bylo jeho učedlníkuom Bohem zjeveno, aby tělem svatým odtud nehýbali. A tak mnoho let ten div znamenitý na každé léto Buoh skrze svú svatú milost tu činil, že na den jeho svatého skončenie počnúc až do sedmého dne za tři míle moře se rozstupovalo a všichni pútníci, po suchu tam vejdúc, svatému se Klimentu modléc, velikú útěchu v duši přijímali.
To se také mezi jinými svatými divy o svatém Klimentu píše, že když jednú jedna žena s svým dietětem v den sedmý rozstúpenie mořského k hrobu svatého Klimenta přišla a když jí zatiem děťátko usnulo, poče moře, zase plova, řváti. Tehdy ta žena u velikém leknutí s jinými lidmi, i dietěte zapomenuvši, utekla. Potom tu stojéci, na dietě vzpomenula, žalostivým hlasem srdečně plakala. A zatiem po břehu běhajíc, zda by jí moře aspoň mrtvé dietě na břeh vyvrhlo, plačíci hlédala. A když již dlúho hlédavši, nad dietětem se rozpačila, domuov se vrátivši, všecko to léto u veliké truchlosti bydlela. A potom po roce, když se moře rozstúpilo, před jinými lidmi k hrobu se svatého Klimenta utekla s tú nadějí, zda by kteraké znamenie svého dietěte nalezla. A tu najprvé poklekši svatému Klimentu se poručila a brzo vzezřevši uzřela, ano jejie děťátko na témž miestě, jako je byla ostavila, leže spí. Tehdy ona mnějíc, by mrtvé ležalo, blíže přistúpivši, chtěla je zdvihnúti, ano spí nalezši, je ubudila a s velikú radostí je přitúlejíc, jeho otázala a řkúci: Muoj najmilejší synu, kde s ty ten celý rok byl? K tomu jí děťátko odpovědě: Matko milá, já nic neviem, rok li jest byl, ale já jedno přes jedinú noc přespal jsem. Potom po některých letech pro lidské hřiechy ten svatý div přestal, že se moře nerozstupovalo ani se dály které milosti. Neb předtiem jedni cizozemci, zlé viery lidé, přijevše chrám svatého Klimenta obořili a tu svaté tělo v škříni ostavili. Ale že král nebeský nechtěl tomu, aby to svaté tělo déle v moři bez lidského počtěnie ležalo, zvláštním zjevením, jakož popsal jeden svatý otec jménem Lev, ostienský biskup, jeden svatý kněz to svaté tělo nalezl a do Říma je přinesl. A tu odpočívá až do dnešnieho dne.
Měsiece listopada dne pětmezcietmého v Alexandrí hod svaté panny Kateřiny mučedlnice, o nížto se takto píše
Svatá panna Kateřina byla dcera jednoho krále, jemužto Kostus řiekali. A jakož se píše v jedněch starých knihách, že král Kostus jiných dětí neměl, jediné svatú pannu Kateřinu. A když v svém království mocně kraluje, sstarav se i skonal, svú dceru, svatú Kateřinu, miesto sebe za dědičku samu zemi
