Tehda ten žák odda se na běh a tak běže, uzřev v čiřiem poli jeden domek. K němužto přiběh, na dveře potluče, prose pro Buoh, aby mu otevřeli. Jemužto hospodyně toho domu odpovědě a řkúc: Já sem spravedlnost, ješto tuto bydlím. Ale že si ty nespravedlivý, svých všech hřiechuov marný květ své mladosti světu, ale ne Bohu na čest vedeš, protož tuto odpočívanie nemáš. To ten žák uslyšav, ano jej krúpy tepú, dále běžal. A tak opět běže, uzře duom. K němuž opět přiběh, potluče, prose pro Buoh, aby jej vpustili. Jemužto toho domu hospodyně vece, sedieci vnitř a řkúci: Já sem pokoj, ješto tuto bydlím, a ty to dobře věděti muožeš, že pokoj s hřiešnými nebydlí, neb jim diábel, tělesenstvie a svět rozličný nepokoj činí v duši, a ty s jeden z těch, a protož tuto odpočívanie nemáš. Ale že já vždy pokoj myslím, pokojná a mírná myšlenie, tuto tobě radu dávám: Bydlíť dále má sestra, jížto milosrdenstvie dějí, ještoť vždy hřiešným pomáhá. K té přijda, cožť ta káže, to učiň. A když tam běžav, potluče na duom, hospodyně, vnitř sedieci, odpovědě a řkúci: Já sem milosrdenstvie, ješto tuto bydlím. Chceš li této hrozné búře zbýti a své spasenie nalézti, náhle běž k bratřím kazatelóm do svatého Dominika kláštera, tu nalezneš, ano Písmo svaté ten zákon osvětluje, a tu uzříš, kterak Ježíš Kristus a jeho milá matka tě, hřiešného, dobrotivě k milosti přijmú. To ten žák s skrúšeným srdcem uznamenav, z toho se viděnie probrav, do kláštera predikátorového všed, s velikým náboženstvím přijal ten zákon a tu mnoho časuov Bohu slúže, svuoj život skonal.
Jiných mnoho svatých divuov Buoh skrze svatého Dominika v rozličných vlastech lidem ukázal, jedenácte mrtvých vzkřiesil v Uhřiech, slepým zrak, belhavým chod, nemocným zdravie, mnohým strastným dával utěšenie. Pomysl na to, každý zbožný, kdež jest Hospodin divně svú svatú milostí zákon predikátorový po všem světě tak slavně rozplodil. Kterak to bude svatého Dominika mocná korúhev v den súdný, pod nížto stanú všickni věrní jeho zákonníci a všickni ti hřiešní, jižto sú jich svatú radú, božieho slova kázaním i jich rozličným přivedením, na své hřiechy vzpomínavše, snažně se pokavše, boží milost nalezli. Jehožto svatého zboru všickni účastni budú, ti, ješto zákon v Bohu milují, neb toho jest jistá naděje, za kohož tak veliký zbor poprosí, toho Buoh na těle i na duši utěší věky věkuov. Amen.
Život svatého Ozvalda takto se vypisuje
Ktož se rád tieže a zvěděti chce o neznámých životóv a rozprávkách svatých, ten snažně má pozorovati o tomto svatém Ozvaldu, jaký a kteraký život
