Tehdy množstvie pohanuov, kteří jsú byli s sedmi tisíci, stáli slyševše, mezi kterýmižto byli jsú vyvýšení deset hrabí a hajtmanóv rytieřských sto a deset a vladařóv puol třetieho sta a rytieřóv sto a sedmdesáte tisícuov. Ti všichni volali a zkřikli jedniem hlasem řkúce: Vezměte muže tyto, nebť jsú se rúhali bohóm našim. I řekl jest Adrianus ciesař: Achací, slyšel s proti vám křik? Svatý Achacius otpověděl za všecky boží rytieře a řkúc: Nic nás nezamucuje křik jejich, ale viece nás k umučení posiluje. I rozhněval se ciesař Adrianus, přikázal všecky boží rytieře svázati a svázané kamenovati. Ale kamenie se všecko zase na ně obracovalo, kteří jsú je házeli. To viděv ciesař Adrianus, řekl k svatým rytieřuom: Co vám prospěšna tato marnost? Obětujte bohóm, abyšte od múk zproštěni byli. Tehdy Achacius a Eliades, svatí rytieři, řekli: Ó, úmorný Bože a pravdy nepřieteli, nebylo na tom dosti tobě a Antoniovi súditi nás, ale ještě jste k tomu přivolali pět králuov s mnohým lidem, domnievajíce se nás uhroziti a od viery Pána Jezu Krista odlúčiti. Marná jest řeč vaše! Antonius ciesař odpovědě i řekl k svatému rytieři Achaciovi: Ó, zlá hlavo a našeho zákona nepřieteli, zda ty mníš, že utečeš z rukú našich? A potom všem vespolek řekl: Obětujte bohóm, abyšte ohavně a šeredně nezemřeli. Tehdy na to odpověděl jedno hrabie z svatých rytieřóv jménem Euprepius a řekl: Odstup od nás, muži nešlechetný, nebo rada tvá zajisté vuole diábelská jest. Skrze kteréhožto smieš na nás súd vydávati! Uslyšev to ciesař Antonius, zamútil se a velmi se rozhněval a kázal milé svaté rytieře bičovati a mrskati.
Tehdy všichni milí svatí rytieři modléce se řekli jsú: Pane Bože všemohúcí, veliký a divný, súdce spravedlivý, ješto nezhrzieš tebe žádajících, jenž s nás povolal z temnosti v světlost, uslyš nás a vysvoboď nás z rukú nešlechetných králóv. A ihned stalo se veliké země třesenie a uschly jsú ruce těch, ješto je bičovali. To uzřel Teodorus, jedno hrabie rytieřuov Maximiána krále, s tisíce rytieři zavolal velikým hlasem a řkúc: Pane Bože, jenž jsi pomoc dal devět tisíce rytieřóm, račiž nás také přitovařišiti tvým svatým mučedlníkóm! A ihned se všemi svými přistúpil k svatým rytieřuom. A tak Pán Buoh naplnil číslo deset tisíce rytieřóv. Videvše to ciesaři, zamútili se velmi. Tehdy Maximianus král řekl jest k ciesařóm: Ó, ciesařové, od vás křivdu trpím, nebo zástup muoj umenšen jest. Adrianus ciesař jemu odpověděl: Nepochybuj srdce tvé! Ej, dám tobě tisíc nových rytieřuov. Maximianus kázal sobě Teodora přivésti. A když před ním stál, řekl k němu: Proč blázníš, Teodoře? Co s sobě získal, že s bohy opustil? A on otpověděl: Mnoho dobrého jsem získal, když sem pravého Boha poznal. I řekl Maximianus všem rytieřóm svatým: Slyšte, mužové silní
