boji i šli jsú proti nepřátelóm, majíce s sebú bohy Apolina a Jovem, domnievajíce se, že skrze bohy své obdržie vítězstvie. Ale nepřátel bylo viece než sto tisíce lidu, kteréžto když jsú ciesařové opatřili a viděli, veliký strach na ně upadl. A spolu s sedmi tisíci utekli do Alexandrí, města v Armení. A když ciesařové s tiem lidem ušli, tehda dva hajtmani rytieřského zboru Achacius a Eliades k devieti tisíci, kteří jsú na poli zuostali, řekli jsú: Mužie, bratřie, co se vám zdá, zdali my také utečeme? Kteřížto odpověděli: Obětujme bohuom, aby nám spomocni byli. A když jsú bohóm obět učinili, větčí hrůza a strach na ně přišel.
A když jsú chtěli běžeti a utiekati, zjevil se jim anjel boží jakožto krásný mládenec, stojiec před jich tváří, a řekl k Achaciovi, hajtmanu rytieřskému: Obětovali jste bohuom, proč se bojíte a lekáte? Achacius otpověděl: Pomoci jsme hledali, a nedali nám. Anjel boží řekl: Mužie silní a zkušení, volajte k Bohu, kterýžto roztáhl nebesa jakžto kuoži nad vámi, jenž skrze jednoho anjela pět a osmdesáte tisíce lidu sen na Cheribovi králi obrátil v utiekanie. Věřte v Syna božieho Jezu Krista, neobseženého krále, a on bojovati bude za vás a spasí vás. Tehda Achacius řekl k Eliadovi a ke všem jiným: Co se vám zdá, mužie, bratří? Eliades řekl: Jakož nám praví, tak učiňme. Tehdy všichni volali hlasem jedniem ku Pánu Bohu řkúce: Věříme v tě, pane, jenž všecky věci učiniti muožeš. A cožkolivěk mluví člověk tento, ve jméno tvé učiníme. A když jsú uvěřili, ihned jsú se roztrhli všichni nepřátelé jich a upadlo z nich třidceti tisícóv do jezera a jiní boží mocí poraženi jsú. A tak jsú všichni zahynuli. A potom anjel boží vedl jest je na vrch jedné hory, jenž slove Ararat, kterážto jest podál
