Měsiece ledna dne prvnieho obřezovánie Pána Ježíše Krista, o němž se takto píše
Obřezovánie Syna božieho podlé Starého zákona ochtáb narozenie Ježíše Krista svatá cierkev pamatuje. A to zvláště pro trojí věc. Najprvé, že jako toho dne, jakžkolivěk skrze anjela jméno jemu bylo jmenováno, jakož praví svatý Jan evanjelista: Však znamenitě převzděli jsú jemu přespasitedlné jméno Ježíš. To jest přeslavné jméno, jakožto praví svatý Bernart, že jej pojmenovati milé duši sladko jako plovúcí stred v ustech. To jméno slyšeti jest jako zvuk nebeský v uší. O tom jménu mysliti jest utěšená radost v srdci, jakožto jest dávno předřečeno po proročském zvěstování, že jemu to jméno mělo vzděno býti, jenžto jsú usta božie jmenovala. To jest to přesvaté jméno, ješto kolikrát na ně vzpomeneš, tolikrát své duši utěšenie přijmeš. A jakož praví svatý Bernart: To jméno jest pravé nebeské královstvie. To jest jméno Ježíš, ješto plaché hněvivé lidi upokojuje, pýchu ku pokoře připravuje, jedovatú střelú smrtedlných hřiechuov lidi zastřeluje a zastřelené uzdravuje, všelikú nečistotu hřiešným ostuzuje. Nadto nade vše to svaté jméno Ježíš všecky nedostatky od duše vyhání a spasení činí. Kteréžto svaté jméno nosil jest svatý Pavel apoštol před krály i před všelikými národy jako světlú svieci na sviecnu osviecenú. Protož spravedlivě to svaté jméno slove Ježíš, totižto Spasitel. A tak jest řiekal svatý Bernart v své duši žádosti: A ty, milý Ježíši, pro tvú svatú milost račiž mně býti Ježíš, totižto Spasitel.
Druhé tento slavný den svatá cierkev slaví pro pamět jeho svaté krve jakžto toho dne najprvé prolitie. Tu slušie věděti, že jest Christus Starého zákona rušiti nechtěl, ale se obřezovati přepustil pro rozličnú
