biskup, mši velikú slúže, usnul. Tehda ten, ješto měl epištolu čísti, dlúho čekav, k svatému Ambroži s jinými přistúpiv, jeho zbudili a řkúce: Otče svatý, již jest čas, dlúho tebe vešken lid čeká, kaž epištolu čísti. K nimžto svatý Ambrož vece: Nebuď vám protivno, nebť jest bratr muoj, svatý Martin, umřel a já sem nynie při jeho pochování byl, ale poslednie modlitby, protože jste mě ubudili, sem dospěti nemohl. Tehda ten den všichni znamenavše poznali, že ten den svatý Martin skonal.
Potom po čtyřech a po čtyřidceti letech, když svatý Perpetuus svatého Martina tělo na miesto, kdežto i dnes leží, s velikú ctí slovutně přenesl, v tom množství lidu, ješto na ten slovutný den jeho svatého přenesenie biechu přišli, byli jsú dva chudá člověky, almužny žebrat zdaleka přišli. Jeden byl slepý a druhý belhavý, i nosil slepý na sobě belhavého a belhavý slepému cestu ukazoval. A tak se obcházejíce veliké almužny brali. Tehda ta dva uslyševše, že tělo svatého Martina veliké divy činí a rozličné nemocné uzdravuje. Počeli se strachovati a řkúce: Vystřezme se toho, abychom se s tiem svatým tělem, když je přenositi budú, nikdiež nepotkali, nebo bychom ihned uzdraveni byli, a tak by nám žádný nic nedal. Ale poďme jinú ulicí, kudyž jeho neponesú. A když to řekše, do jiné ulice šli, božím zpuosobem proti nim tělo svatého Martina ponesechu. A ihned proti jich vuoli oba zdrávi sú byli, slepý poče viděti a belhavý choditi, neb Hospodin často protivníkuom svým pro jich polepšenie svú milost ukazuje. Protož svatý Ambrož o svatém Martinu popsal a takto řka: Bludné viery obořil jest chrám, milostivé korúhve pozdvihl, mrtvé křiesil, z lidí diábly vyhonil a od rozličných nemocí pracným pomáhal. A tak jest byl svrchovaný nalezen, že chudému ve jméno Jezu Krista milostivě přioděl, svého Spasitele v tom ukrojku oděna uzřel. Ó, přešťastná štědrosti, ješto si samému Bohu přioděla! Ó, blahoslavené toho pláště ukrojenie, jímžto se jest rytieř i král přioděl! Ó, milostivý Bože, kterú od tvé milosti svaté odplatu přijme ten, jenžto jest všecko své tělesenstvie tobě obětoval, když jest pokorně toho na tobě zaslúžil, že za svého pláště malé ukrojenie tvú svatú milost uzřel v svém přiodění.
Měsiece listopada dne dvacátého druhého umučenie svatých pěti bratruov, o nichžto se takto píše
Svatých pět bratruov svatá cierkev pamatuje. O nichžto se takto píše, že za časuov Jindřicha ciesaře v Polských vlastech byli
