náměstka, na pochovávanie druhú branú nesli a tu jeho pochovavše. Svatý Briccius, v tom biskupství svatý život veda, sedm let živ, přebyv, skonal a Bohu se dostal.
Měsiece listopada dne devatenáctého skončenie svaté Alžběty, o niežto se takto píše
Svatá Alžběta dci krále uherského byla. A ihned od své mladosti, kdež mohla, od tohoto světa se vzdalovala. A když k svým letóm přišla, za tuřínského lankrabí dána. V kterémžto stavě bydléce, oba se v Bohu milujíce, k boží službě se ponúceli. Zatiem když sta spolu dietky měla, zamyslil její hospodář lankrabie za moře k božiemu hrobu jeti. Proněžto ostaviv svú hospodyni, svatú Alžbětu, s dietkami na tom hradě jejieho věna, ješto slove Markburk, za moře šel a na té púti skonal. To lankrabini manové uslyšavše, svatú Alžbětu s toho jejieho hradu sehnali a všeho zbožie ji zbavili.
Tehdy ona jako sirá vdova, s hradu pokorně sšedši, šla do jednoho sprostného domku, tu, ješto svině stávaly, s svými pannami přes noc ležela. Nazajtřie pak, když sobě jiné hospody hledala, a nikdiež nepřijata, dietky jejie s hradu k ní sešli a nevědúci se, u velikú zimu kam dieti, s nimi do jednoho kostela vešla. A tu zimy s dětmi se namřevši, musila se opět do své hubené hospody vrátiti. A tu jsúc, kamž mohla, své dietky, nemajíc jich čím krmiti, od sebe rozeslala. Odtud vzal ji, slitovav se nad ní, ujec její, biskup bamberský, a ji na jednom hradě ctně choval, chtě ji za někoho dobrého vdáti.
Zatiem když tak bydlila, přiběh posel, noviny jí pověděl, že jejieho hospodáře kosti z dalekých zemí na pochovávanie domuov nesú. Proněžto vstavši proti nim jela. A tu manové již kosti nesli, jí slíbili jejie věno vrátiti a na vdovském stolci ji posaditi. A když ty kosti pochovány, to, což jí manové byli slíbili, nenaplnili. Proněžto musila, u veliké chudobě bydléci, velikú strast trpěti. Ale to zvláštnie utěšenie mějieše, že jí otec svatý, Řehoř papež, své utěšené listy posielaje, ji u pokoře posilováše. A kterak jest svatý život vedla, o tom se mnoho píše, že jest svuoj život rozličným utrpením trápila, postieci se, v noci nespieci, Bohu se snažně modlila a častokrát v noci vstanúc kázala se tajně svým pannám metlami
