lidé k těm svatým běžie, svatú vieru přijímajíc a jich se zboru přikazujíc, počechu se jim protiviti, bojiece se, by jimi viera křesťanská znamenitě se nerozplodila. Proněžto na jich se cesty snažně přeptavše, poslali k svému jednomu rodiči, jemužto Julius řiekali, a řkúce: Když ty dievky do Římských vlastí do města Kolína přijdú, zbera se vojenský vešken ten zbor zbí a zahub! A když se ten svatý zbor z Říma pryč pozdvihl a s nimi svatý Ciriakus na tu cestu šel a dva kardináli Jakub a Vincencius a mnoho jiných biskupuov s nimi, zatiem královic anglický, kterýžto měl svatú Oršilu mieti neb pojieti, ten v Britanské zemi jsa, od Boha skrze anjela zjevenie měl, aby své matky k svatému křtu ponútil, neb otec svatý, křest přijav, prvého léta umřel a svého syna po sobě zuostavil. A když ty panny se vším zborem do Římských vlastí jdiechu, jedné noci královic, chot svaté Oršily, zjevenie měl, aby vstana proti panně Oršile vyšel a s ní do Kolínského města šel a tu s ní i se vším zborem pro svatú vieru svú krev prolil. Jehožto on uposlúchav, matku svú pokřtiti kázal a s ní i s svú mladú sestrú, jížto řiekali Florentina, proti svaté Oršile vyšel. A když k Kolínu jdiechu, nalezli, ano město nepřátely obleženo. A ti vojené ten svatý zbor uzřevše, s velikým křikem na ně se řítivše, všecky zbili. A když k svaté Oršile, chtiec ji zabiti, přišli, uzřev knieže Julianus, kterýžto nad tú vojskú starostú bieše, ano svatá Oršila dievka postavy poctivé a velmi krásná, počal ji těšiti, ponúceje, chtěla li by zaň jíti. Jemužto ona odpověděla a řkúc: Mám chotě svého milého Jezu Krista. A on navrh samostříl, ji prostřelil. A ta svatá duše do nebes šla.
Také se o tom píše, že mezi nimi byla jedna svatá dievka jménem Kordula, ta se smrti bojéci, přes noc v lodí se skryla, ale nazajtřie, najevo před ty zlé lidi přišedši, na smrt dobrovolně šla. A když jejieho hodu jakžto i jiných svatých děvic toho dne neslaviechu, zjevila se jednomu svatému přízedníku a řkúc: Chci tomu, aby po tom dni jedenácte tisíc děvic svatých nazajtřie muoj den zvláště všickni slavili. A tak jest ustaveno až do dnešnieho dne.
Měsiece října dne osmmezcietmého hod svatých apoštolóv Šimona Kananejského a Tatěje, jenžto slove Judas, o nichžto se takto píše
Svatý Šimon apoštol a svatý Juda byla sta bratrance svatého Jakuba, jenžto Menší slove. A když těch časóv, ješto Hospodin na nebesa vstúpil, křesťanská se viera rozplozováše, tehda svatý Tóma apoštol poslal svatého Judu apoštola k jednomu králi, jenžto slul Abagarus. Jehožto stuol královský bieše v tom městě, ješto Ediša slove. Tu svatý Juda vieru křesťanskú velice rozšířil.
Proněžto ten král Abagarus
