Mediolánského města jeho smrt zvěděvše, velmi jeho želejíc, staří i mladí. Arcibiskup se všemi duchovními a se vším žákovstvem proti jeho svatému tělu nábožně vyšli a pro veliké množstvie lidí toho večera musili s tiem svatým tělem u svatého Simpliciána v klášteře před městem přes noc zuostati. A nazajtřie ráno opět se všickni sšedše, nábožně k predikátoruom nesli. Jaký jest tu byl křik, kteraký li pláč od nábožných křesťanuov, žalostivé jest o tom psáti. A když jsú jeho tak nesli, kteříž slepí a neb nemocní nebo belhaví jeho svatého těla se dotkli, uzdraveni byli. To kacieři vidúce, zjevně na své hřiechy žalujíce, veliké množstvie se jich na vieru obrátivše, svých se hřiechuov pokáli. A potom to svaté tělo když jest bylo na poctivém miestě pochováno, tolik jest Buoh divuov svatých tu ukázal, až papež Innocencius, jeho svatostí skrze ty svaté divy se ujistiv, po roce to svaté tělo pozdvihnúti kázal a svatého Petra mezi všemi mučedlníky boží mocí připsal. Což jest Buoh pak potom skrze svatého Petra slavných divóv učinil i do dnešnieho dne činí. V tom jest po všech zemiech slavná čest i chvála Bohu na věky věkuov. Amen.
Téhož dne v Písmu svatého Tita jáhna, svatého Pavla apoštola učedlníka, jeho připomíná v listech svých týž apoštol, vzývaje jeho bratrem zmilelým.
