podnes ktož jeho svátosti slúžie a k němu volají a pro čest jeho chudé darují, od zimnice uzdraveni bývají.
Potom svatý Oldřich, chtěv papeže viděti, jakož jemu slíbil, a svatých apoštoluov Petra a Pavla a jiné svaté navštieviti, povolav svých úředníkuov a šafářuov, přikázal a poručil jim, aby každý svého úřadu pilen byl a čeled aby opatřili ztravú a jinými potřebami i chudým aby dosti dali. I měl zvláště jednoho chudého v domu svém, jemužto zvláště pokrm dával a potřeby jiné. Toho chudého svatý Oldřich pilně prosil, aby se za něho modlil, a v kterých by se modlitbách obmeškal na té cestě, aby skrze chudého páteře naplněny byly. A když ten den přišel, v němž chtěl do Říma vyjíti, šafáři svému s pilností toho chudého poručil.
A když svatý Oldřich do Říma přišel, tu svým nákladem ustavil klášter a ke cti a chvále boží s pomocí papežovú svaté panny do něho uvedl. A chodě po Římě, nemocné uzdravoval, chudé těšil a daroval, mnohé divy činil a skutky milosrdné ukazoval. A to ne sobě, ale moci svatým apoštolóm Petru a Pavlu připisoval, střiebro a zlato rozdával a kosti svatých shromažďoval. A hlavu svatého Adamanda biskupa obdržal. A mnohé svátosti jiných svatých s radostí do města Augšpurka domuov s sebú přinesl. I měl jest svatý Oldřich v obyčeji a zvláštní milostí boží jeden zvonec v svém domu a v ten zvonil na každý den. A kdežkolivěk blízko byl neb daleko, vždy hlas zvonce toho slyšal. I přihodilo se jeden den, jsa v Římě, že hlasu zvonce toho neslyšel, a proto zamúcen byl. I myslil sám v sobě, zdali by Pána Boha v něčem rozhněval, a nemoha v svém srdci naleznúti, by v čem Boha urazil, i domnieval se, že by se zvonec rozrazil. A když druhý den opět zvonec slyšel, i súdil úmyslem svým, že ten den, v němžto zvonce neslyšel, něco zlého v městě Augšpurku se přihodilo. I žáda otpuštěnie od otce svatého, aby se domuov navrátil. A když papež i s kardinály prosbami svými nemohli ho déle držeti a poznavše, že pro velikú nějakú příčinu domuov se táhne, dobrotivě, avšak neradi od sebe jej pustí a jemu se nábožně v jeho modlitby poručili.
A přišed svatý Oldřich do města Augšpurka, poctivě ode všech duchovních i světských přivítán a přijat byl i tázal se s pilností, přihodilo li se co zlého v tom času, pokudž doma nebyl, a zvláště v ten den, v němžto zvonce neslyšel. A když se všech tázal, a žádný jemu nic neuměl ani co věděl pověděti, tehda porozuměl svatý Oldřich, že chudý jeho, kteréhožto zvláště v domu svém měl, nějaký nedostatek trpěl bez jeho přítomnosti. Přišed k chudému svatý Oldřich, tázal jeho, dobře li o něm šafář pečoval, dokud doma nebyl. Otpověděl chudý: Dosti dobře mi činil vedlé rozkázanie vašeho, a tak jsem na každý den modle se páteř jeden řiekal vedlé
