zpósobil. A což jest kdy lidí bylo a neb bude, nikdy k druhému člověku všemi činy podoben nenie. Tu odpověd uslyšavše, velmi se podivichu. Tehda ta žena vece: Učiňme jemu druhé otázanie, abychom jeho múdrost lépe poznali. Otěžte jeho, kde jest země výše nebe. K tomu ten pútník odpověděl: Nade vše nebesa jest Kristus v tělesenství a tělesenstvie jest podstat a přirozenie země. A protož tu země jest vyšší všech nebes. Toto odpovědě posel, zase se vrátiv. A v tom odpovědění pútník pochválen. Tehda ona vece: Učiňme jemu třetie otázanie, k němužto odpovie liť právě, hodno bude jeho před kněze biskupa pustiti. Otěžte jeho, kterak jest zvýši od země do nebe. A když toho pútníka otázali, odpověděl a řka: Jdi k tomu, jenž tě jest ke mně poslal, otěž jeho, ať povie, kterak jest vysoko, nebť jest on změřil tehdy, když jest do pekelné propasti upadl. A jáť sem nikdy neupadl, a protož sem toho, kterak jest zvýši, nezměřil. A vězte to, žeť nenie žena, ale jestiť diábel. To posel uslyšav, velmi se užasl a vrátiv se zase, všecko pořád vypravil. V kterúžto hodinu všickni se tomu diviechu a diábel před jich očima zmizal. Tehda biskup sám v sobě poče se trestati a s velikým skrúšením poče na své hřiechy vzdychati, prose za to, aby jemu Buoh ráčil to odpustiti. A zatiem poslal, aby toho pútníka přivedli. A oni vyšedše, nikdiež sú jeho nenalezli. Proněžto biskup lidi sezvav, jim jest přikázal, aby se postiece Bohu modlili, zdali by ráčil zjeviti, který jest to pútník byl, jenžto jest jemu z tak velikého nebezpečenství pomohl. Tehda té noci zjeveno jest biskupovi, že jest to byl svatý Ondřej, kterýžto v pútníkově postavě přišel a od velikého hřiechu biskupa vystřiehl. Potom biskup Boha pochváliv, po všecky své dni svatému Ondřeji rád slúžil a Bohu se dostal.
Tuto se píše o svaté panně Barboře, kterak jest ona trpěla pro svého milého chotě Pána Jezu Krista
Za dávních časuov, za nichžto kralováše Maximianus ciesař, byl jest jeden velmi vzácný bohatec jménem Dioškorus v tom městě, ješto Nikomedia slove, a byl jest pohan a křesťanské viery veliký protivník. Ten jmějíše jednu dceru, té jest jméno byla Barbora. A ta jest byla v tělesné lopotě velmi krásná, ale Jezu Kristova služebnice velmi snažná. A že bieše jedinká otci svému, velmi ji otec milováše, tak že jí choval na jednom vysokém a bezpečném domu, aby jie ne každý mohl snadně viděti. A když k tomu přišlo, že jie
