vele se jie modlám modliti. A když svatá Beatrix nikterakž nechtěla, kázal ji v noci mečem prokláti. Tehda jedna dievka svatá, jížto jméno bylo Lucina, ta jejie tělo pochopivši podlé svatých její bratří pochovala. Potom starosta Lukrecius, v svaté Beatricie dvuor se uvázav, sezval své přátely a veliké jim hody učinil. A tu kvasiece, těm svatým Simpliciovi a Faustinovi a jich sestře Beatrici se posmievajíce. V tu dobu jedno děťátko nedávno urodilé, v luoně u své matky leže, ano to všickni slyšeli, zavolalo a řka: Slyš, Lukrecí, ovraždil si se a v cizie s se zbožie nevěrně uvázal, proto si poddán v moc svému nepřieteli diáblu. A jakž to dietě vece brzo, tak Lukrecius poče se velikým strachem třiesti. A v tu dobu diábel veň vstúpil, tři hodiny jím v orloji lomozil, a tak na těch hodech nectně umřel. To vidúce, ješto tu biechu, a na vieru se obrátili, všem rozprávějíc, že dědictvie svaté Beatricie nevinně odjaté, Bohem na těch hodech pomštěno. Ti světí umučeni sú po božiem narození po dvú stú osmdesát sedmého léta.
Měsiece června dne třidcátého v Římě hod svatých Abdon a Sennen kniežat, o nichžto se takto píše
Svatá dva mučedlníky Abdon a Sennen za ciesaře Decia sú umučeni. Nebo když Decius ciesař Babylonskú zemi a mnoho jiných vlastí pod svú moc bieše podbil, tu některé křesťany nalezl, ježto zjímav do města Corduby s sebú vésti kázal. Tu jsú rozličně mučeni, jichžto těla Abdon a Sennen pochopivše tajně pochovali. Proněžto když na ně žalováno před ciesařem, ihned ciesařovým přikázaním svázáni, za ním do Říma vedeni a tu před ciesařem a před Římany oba postavena. Tu jim řečeno: Nebo po našie vieře postupte a v svém zboží dobrovolně panujte, anebo zvěři sniesti dáni budete. A když tomu ti dva svatá nepovolili sú, ale v oči modlám pohanským plvali sú, do jedné ohrady je vedli. A tu k nim dva lvy živá a čtyři nedvědy vypustili sú, aby je snědli. Ta zvěř, v zahradu
