přemoci nemuožeš, neb tak jest silná moc Jezu Kristova, že proti ní nižádný svítěziti nemuože. K němužto Ciprián vece: Jist sem tiem, že jest nepřemožena moc Jezu Kristova, a tak sem to prošel, že tebe prosím, aby mě pokřtil. A když svatý křest přijal, tak v svatých činech slavně prospěl, že po tehdajšieho biskupa smrti biskupem učiněn. A v tom biskupství jsa, svatú Justinu v duchovniem stavu nad množstvím panen učinil starostú, a tak Bohu slúže, kdež které jaté svaté mučedlníky přezvěděl, jim utěšené listy slal, jich u vieře potvrzuje, a jim věčnú odplatu od Boha slibuje.
Těch časuov bieše v té vlasti vévoda, knieže slovutné, ten zvěděv divnú pomluvu o svatém Cipriánovi a o svaté Justině, kázal je před se přivésti. A tu jich otázal, chtie li se jeho bohóm modliti. K tomu oni odpověděli sú: Učiň z nás, což tobě libo, od křesťanské viery nikoli neodstúpíme. To vévoda uslyšav, kázal, pánev velikú plnú vosku a smoly a rozličného tuku připraviec, svatého Cipriána a svatú Justinu v tu pánev vsaditi a veliký oheň učiniec, je pražiti. A když jim ta horkost nic neuškodila, přistúpiv jeden pohanský kněz i přimluvi se a řka: Nechajť já před pánví postojím, uzříš to, vévodo, hned, žeť jich moc přemohu. A když se ten kněz před pánví postavi, poče mluviti a řka: Ó, kterak jest veliký buoh náš Erkuleš. A kterak jest veliký všech bohuov [otec]text doplněný editorem Jovis. Netáhl toho ten kněz dořéci, až oheň, z podpánvie planuv, toho kněze až do smrti upálil. Tehda ihned svatého Cipriána a svatú Justinu ti pohané z pánve vyvlekše, jim hlavy sťali a ta svatá těla přede psy vyvrhli. A tu šest dní leževše, potom do Říma přinesena. To se dálo po božiem narození dvě stě a sedmdesáté léto.
Měsiece zářie dne sedmmezcietmého v městě Egea hod svatých mučedlníkuov Kozmy a Damiána, o nichžto se takto píše
Svatá dva mučedlníky Kozma a Damián byla sta z toho města, ješto Egea slove, jichžto šlechetná
