převeliká výsosti, bohactvie múdrosti a uměnie božieho. Pakli, milá královno, o jeho urození věděti žádáš, jestiť syn všemohúcieho Boha Otce, stvořitele všeho světa, jehožto kráse slunce i měsiec se divie, o jehožto urození Izaiáš prorok, divě se píše a řka: O urození jeho, kto je ten, by vymluviti uměl! Tu řeč svatá Kateřina snažně vyslyševši, vece sluze božiemu: Tvá řeč velmi mi na srdce padla. Protož prosím tebe, sluho boží, dopomoz mi toho, ať bych jemu v známost vešla, o němžto mi mluvíš. K tomu jí muž boží odpovědě a řka: Vezmi ote mne tuto deštičku, na niežto jest psán obrázek té, všeho světa milostivé Panny Marie, ještoť jest matka toho nebeského krále, jehožto tuto obrazky na ruce drží, za něhožto tě snúbím. Tu deštičku, když domuov přijedeš, v své komňatě postavíš na poctivém miestě a večeros, prvé než lehneš, před tiem obrazem nábožně pokleknúci se pomodlíš, takto řkúci: Ó, přemilostivá královno nebeská, jižto sobě Buoh Otec ze všeho světa vybral i vyvolil, aby byla prosebnice a orodovnice před svým milým synem, jehožto tuto obrazky na své ruce držíš, jeho po vše časy napomínajíci za všecky hříšné. A když je to tak, jakž mě jest onen na lese muž boží naučil, prosím tvé milosti, já hřiešná, aby ráčila svého syna za mě poprositi, aby mne neodlučoval svých svatých očí viděnie.
A když domuov přijevši, vše, což jí svatý pústenník rozkázal, učinila. Tu modlitbu dokonavši, jako v otrapě před tiem obrázkem usnula. Tehda se jí ihned zjevi Matka božie v krásném rúše a v zlaté koruně stojéci, překrásné dietě na rukú držéci. Jemužto dietěti svatá Kateřina když velikú milostí v obličej pohleděti chtěla, to děťátko svú tvář vždy od nie odvracovalo. Tehda Matka božie, k dietěti promluvivši, vece: Milý synu, proč na svú chot Kateřinu nepohledíš? K tomu jí syn odpovědě: Matko milá, ještěť Kateřina má chot nenie. Ale až se pokřtí, tehdy tepruv má milá chot bude. Tu řeč svatá Kateřina uslyševši, jedva svítanie dočekavši, opět s svými lidmi na les jela. A to všecko, jakož se jí zjevilo, tomu svatému otci pověděvši, od něho svatý křest přijala a v křesťanské vieře se potvrdila. A odtud domuov přijevši, opět takež jako i prvé před tiem obrázkem nábožně večer klečéci, se modléc opět usnula. A ihned se jí ukázala Matka božie, překrásné děťátko na ruce držéc. V tu hodinu, když svatá Kateřina ještě přistúpiti nesmějíc, na to překrásné dietě žádostivě zhlédajíc, to svaté dietě se ulyzna, povola k sobě svaté Kateřiny a řka: Přistup ke mně, má přemilá choti Kateřino, přijmi tento prsten ode mne na potvrzenie tvého spasenie. A toho se nic nelekaj, máš pro tu svatú vieru, kterúž si přijala, mnoho strasti trpěti a za to nebeské odplaty korunu přijieti. To svatá Kateřina
