na každý den vzdychaje, smrti pro mé oblehčenie čekaje žádám. Potom po těch časiech byl svatý Řehoř čtrnácte let a šest měsiecuov a deset dní papežem, nábožně skonal a Bohu se dostal. To se jest dálo po božiem narození šest set a šesté léto za toho ciesaře, jemužto Foka řiekali. Potom po jeho smrti veliký hlad v Římské vlasti na lidi udeřil, proněžto sebravše se chudí před papeže, jenž po svatém Řehoři byl, jemu řekli: Otče svatý, ty jisté chudé, ješto svatý Řehoř jest milostivě pro Buoh krmil, těm nedaj od hladu umřieti. Proti nimžto papež hněvivě se postavil a řka: I co mě napomínáte! Dával li vám Řehoř, hledaje marné chvály, toho já učiniti nechci. Tehda po tři noci zjevil se svatý Řehoř papežovi a jeho z té nemilosti treskce. A když se papež pro to nic nepolepšil, čtvrté se jemu zjevil, velmi jemu porokoval, udeřil jeho tak velmi v hlavu, až v malých dnech s hroznú bolestí umřel.
Měsiece března dne patnáctého v Cesarí kapadočské umučenie svatého Longina, o němžto se takto píše
Svatý Longin byl jest slovutný rytieř a vladařstvie měl nad jiné rytieře. A když za těch časuov náš Spasitel Ježíš Kristus na kříži rozpat byl, tehda Longin, jakož Pilát jemu byl rozkázal, jeho svatý bok ostrým kopím byl otevřel. A znamenav veliké zázraky, kteříž se v tu hodinu dějiechu, slunce se zatmělo, země se potřásla. Těm věcem se podiviv, v Jezu Krista uvěřil. A zvláště proto, jakožto jedny staré knihy pravie, že když svatý Longin nebo pro nemoc, anebo pro starost byl oslnul, jakž se svých očí dotekl krví našeho Spasitele, ješto po kopí k rukama jeho tekla, tak ihned prozřel i uvěřil. Proněžto rytieřstvo vzdav, svatým se apoštolóm poručil a od nich se svaté vieře naučiv, do dalekých vlastí šed, tři a třidceti let život duchovní veda, mnoho lidí slovem i příkladem na křesťanskú vieru obrátil.
Zatiem jeden ciesařóv súdce jal jeho. A když se nechtěl modlám pohanským modliti, kázal jemu ten súdce jazyk vyřezati a všecky zuby vybiti. Avšak pro to svatý Longin hlaholu neztratil, ale sekeru pochopiv, všecky pohanské modly zbil a řka: To dobře uzříme, jsú li to bohové. Tehda diábli, z modl vystúpivše, v toho súdci vstúpili i v jeho tovařiše. Tehda oni jako bez smysla se zabývajíce a naposledy před svatého Longina přišedše
