boží spojené beze všech ran, toliko krví zkropené. A s velikú poctivostí vzavše je u kostela svatého Michala s vonnými mastmi pochovali. A tak svatý Stanislav korunu mučedlnickú, kteréž vždy žádal, podstúpil léta od narozenie Syna božieho tisícého osmdesátého devátého, léta biskupstvie svého devátého.
Život svatých Crha a Strachoty
Svatý Crha a Strachota, bratřie vlastní z Alexandřie řečské jazyku slovanského, za času Michala ciesaře, když z daru božieho některé vlasti jako Charváty a Slováky na vieru křesťanskú obrátili, pod zpuosobú pútníkuov a prostých kněží do země Moravské pro spasenie národu toho z vuole božie přišli, nesúce s sebú tělo svatého Klimenta, kteréž byli v moři nalezli. Jimžto král Svatopluk se vším lidem vstřiec vyšed, s velikú poctivostí je přijal. Kteréhožto krále se vším lidem jeho k vieře obrátili a k milosti křtu svatého přivedli, po městech a vesnicéch chodiece, slovo božie pilně kázali a v milosti křtu svatého, ovšem bluduov se vystřiehajíce, aby trvali, napomínali.
Tehdy král Svatopluk svatého Crhu za arcibiskupa vyvolil a potvrditi zpuosobil. A tak svatý Crha mnohé u vieře Kristově utvrdil. A zákon Starý i Nový z řečské řeči a latinské v slovanskú přeložil. A když svatú mši a jiné všecky hodiny v jazyku slúžil slovanském, uslyšav papež s kardinály, že by v zapověděném jazyku to činil, rozkázal skrze listy své, aby se k němu do Říma vypravil. A když to učinil, na příčinu svého obeslánie od papeže se vytázal. Jehožto papež s velikým hněvem tresktal, proč by svaté mše a jiné hodiny v zapověděném jazyku slúžiti směl. A on pokorně, chtě se vymluviti a je ukrotiti, vzav žaltář, ten veršík propověděl, však psáno jest: Všeliký duch chval Hospodina. I vece: Proč, otcové, bráníte zjevně mše svaté a jiné hodiny jazykem mým slovanským zpievati a písma řečská a latinská v slovanský jazyk překládati! Neb kdybych toho nečinil, nikoli bych tomu lidu prospěti nemohl, neb lid tvrdé šíje jest a hlúpý a neznaje cest božích, protož toto spasitedlné sem jim z vzdechnutie božieho nalezl, skrze něž mnohé
