přišedše padli. Tehda svatý Longin k diáblóm vece: I proč bydlíte v těch modlách? Diáblové odpověděchu: Všudy, kdež Jezu Kristova jména nevzývají a kdež jeho svatého jména nenie, tu jest přiebytek náš. A když toho súdci diábel byl tak zlomil, že bieše oslnul, povědě k němu svatý Longin: Věz to, že uzdraven nebudeš, leč od tebe sendu, nebo za tě Boha poprosím a tobě zdravie v duši i v těle obdržím. Tehda súdce kázal jemu ihned hlavu stieti. A potom sám se k sobě navrátiv a toho, což jest nad ním učinil, srdečně poželev, k jeho hrobu přišed, s velikým pláčem padl a svých hřiechuov se kaje, k svatému Longinu prozbu učinil. A ihned na tom miestě na všem uzdraven byl a potom svatý život veda, skonal a Bohu se dostal.
Měsiece března dne jedenmezcítmého na hradě kasienském hod svatého Benedikta opata, o němž se takto píše
Svatý Benediktus ihned z své mladosti na púšť jíti zamyslil. Za nímžto jeho pěstúna, protože jeho v Bohu velmi milovala, jeho se spustiti nijakž nechtěla, ale vstavši za ním šla. A když jednú necek zajemši, aby pšenici zopálala, náhodú rozbila, uzřev svatý Benediktus, ana pro to pláče, ty jisté necky, modlitbu k Bohu učiniv, jie celé navrátil. Jednoho také času, když svatý Benediktus na púšti bydléše, jednomu bohobojnému knězi ten den na Velikú noc oběd připravováchu, zjevil se Hospodin tomu knězi a řka: Ty sobě rozkošný oběd připravuješ, a muoj sluha Benedikt, na takémto miestě sedě, trpí hlad. To ten kněz uslyšav, ihned se vzchopiv, s sebú krmi vzem, na les šel a nesnadně jeho nalezl, k němu řekl: Vstaň, otče svatý, přijměva pokrm, neboť dnes Velika noc jest. K němužto svatý Benediktus vece: Vím, že Velika noc jest, když sem toho, že tě vizi, dnes na Bohu zaslúžil. Toho svatý Benedikt nevěděl, že Velika noc byla, neb podál od lidí bydlel.
Jeden král, chtě toho pokusiti, má li duch boží Benediktus věštby proročstvie, kázal jednomu svému sluze v králové rúcho se obléci a do kláštera svatého Benedikta jíti. Jehožto svatý Benediktus, an k němu jde, zazřev, vece: Svlec to rúcho doluov, synáčku! Neb to, což na tobě jest, nenie tvé. To ten člověk uslyšav, že se otce svatého oklamati pokusil, ihned padna umřel. Jeden dobrý člověk poslal svatému Benediktu ctí a darem dvě flašce vína. Tehdy ten posel, nesa víno, jednu flašku s vínem na cestě překryl. A druhú když svatému otci
