pošle do věčného zatracenie. Jměj svatú zpověd na paměti, a to v boží bázni, neb počátek múdrosti jest bázeň božie.
Počíná se pašije svatého Matúše euvanjelisty na Květnú neděli
Svatý Matúš evanjelista popsal, že Ježíš pravil svatým apoštolóm a řka: Viete li, že po dvú dní Veliká noc bude a syn člověčí zrazen bude, aby byl ukřižován! Tehda se sebrachu kniežata kněžská a starší lidu do domu kniežete kněžského, jemužto jméno bieše Kaifáš, i učinili radu, aby Ježíše lstivě jali a zahubili, ale praviechu, ne v den sváteční, neb by snad rozbroj se stal mezi lidmi.
A když byl Ježíš v Betaní v domu Šimona malomocného, přistúpi k němu žena, majíci pušku alabastrovú plnú drahé masti, i vylila na jeho hlavu, an sedieše. Tehdy uzřevše učedlníci, nelibo jim bieše a řekli sú: Čemu jest tato ztráta, nebo mohlo jest to prodáno býti za mnoho a dáno býti chudým! Tehda Ježíš věda vece jim: Co máte k této ženě nelibost! Skutek dobrý učinila jest nade mnú. Nebo chudé vždycky máte s sebú, ale mne ne vždy mieti budete. Neb pustivši tuto mast na mé tělo, k mému pohřebu to učinila. Zajisté pravím vám, kdežkolivěk bude kázáno toto Čtenie po všem světě, řečeno bude, že jest to učinila na památku jeho. Tehdy jide jeden ze dvanácti, jemužto dějiechu Jidáš Škariotský, k kniežatóm kněžským i vece jim: Co mi chcete dáti a jáť vám jeho zradím! Tehda oni jemu položili třidceti střiebrných. A od toho dne hledáše přístupu, aby jej zradil. První den pak přesnic přistúpichu učedlníci k Ježíšovi a řkúce: Kde chceš, abychom připravili tobě jiesti beránek velikonoční? Tehdy Ježíš vece: Jděte do města k jednomu a rcete jemu: Mistr praví, čas muoj blízko jest, u tebe učiním Velikú noc s mými učedlníky. I učinichu učedlníci, jakož jim byl řekl Ježíš, i připravichu beránek. A když byl večer, sedieše Ježíš se dvanácti svými učedlníky. A když jedli, vece jim: Zavěrné pravím vám, že jeden z vás má mě zraditi. Tehdy smutni jsúce, velmi poče každý z nich řieci: Zdali já sem, pane! Tehdy on odpověděv vece: Ktož sahá se mnú v mísu, ten mne zradí. A syn člověka zajisté jde, jakož psáno jest o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhožto syn člověčí zrazen bude, dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten. Tehdy odpověděv Jidáš, kterýž jej byl zradil, vece jemu: Zdali já sem, mistře! Vece jemu Ježíš: Ty s řekl. A když večeřeli, vzem Ježíš chléb i požehnal a zlámav i dal učedlníkóm svým a vece: Vezměte a jezte, toť jest tělo mé. A vzem kalich, Bohu poděkovav i dal jim a řka: Píte všickni z toho, toť jest krev má Nového zákona, ješto za mnohé bude vylita
