přirozeného nechtěl sčekati tomu porození. Tu Nero přikázal, aby ten jeho národ byl krmen i chován v jednom sklepě dlúhé časy.
A také se to o něm píše, že když se jednú rozpomenul, kterak jest byl krásný oheň, když Trója, to město, hořalo, kázal Řím sedm dní a sedm nocí zapalovati na vše strany. Všed pak na vysokú věži i poče se v kráse velikého plamene kochati, na všecky strany hledě a vesele pozpěvuje, jakž to o něm římská kronika píše. Těch i jiných bláznovství déle od něho Římané trpěti nemohúc, se vší obcí naň se obořili i vyhnali jej z města. A když za ním tak běželi, vida, že již utéci nemohl, polapiv jedno dřevo, zuby mu konec obostřiv, nalehnuv na to dřevo břichem i proklál se na obě straně, a tak u velikém bludu svuoj život hanebně skonal.
Měsiece, jenž slove črven, dne prvnieho v Českém království kněze i opata svatého Prokopa, o němžto se takto píše
Byl v České zemi jeden opat, jemužto jméno bylo Prokop, Čech urozený. Jehožto svatý Qvirillus biskup slovenskému písmu naučil. Najprvé byl světský kněz všie cti plný, příkladu přesvatého a života přečistého. V jedny časy poče mysliti svatý Prokop, kterým by obyčejem, od zlého světa odstúpě a přistúpě přivinul se k svému milému Hospodinu Jezu Kristu, jakž to jest i učinil, ode všeho svého zbožie i od přátel přirozených i dobytých se vzdálil, na púšť zašel a tu v jedné jeskyni mnoho časuov, Bohu slúže, přebýval. V kteréžto jeskyni tisíce ďábluov přebýváše tajně a ta jeskyně od Kúřimě města za dvě malé míli vzdáli nad řekú Sázavú bieše. A že, jakž to svaté Čtenie praví, světlo na sviecen vstavené své světlosti nemuož skrýti, takež tohoto otce svatého svatost divným božím osviecením po všech krajích se roznesla. Počechu k němu lidé rozliční na púšť choditi, jeho se modlitbě porúčejíc a od něho rozličné utěšenie duši přijímajíc, nebo bieše muž přesvatý, všeho milosrdenstvie plný, v svaté múdrosti znamenitý, řeči i vzezřenie pokorného, v rúše, v jiedle i v pití přeskrovný, pravé viery naučitel. Přesnažné jeho promluvenie Duch svatý hřiešným oslazováše. Protož mnozí, jeho rady poslúchajíce, na své hřiechy vzdychajíce, s pláčem se jich kajíce, domuov se od něho vracovali. To také svatý
