neb jeho svatá hlava sťata jest. Byl svatý zpovědlník, strastný život pústenníkový veda z mladosti na púšti, vodu pil, v húni chodil, syrový list jedl, sprostným se pokrmem živil a v tom ve všem vuoli boží plnil. A slovo božie na púšti v známost dal lidem. Byl také v úřadu svatých děvic, neb jest byl čistý panic. Byla v něm také duostojná trpělivost, jakž to praví svatý Ambrož: Ktož by byl jeho ukrutný život znamenal, kterakž by koli byl křehký člověk, musil by se polepšiti.
Byl také euvanjelista a viece než euvanjelista, nebo jakžkoli Čtenie jest nepsal, ale všickni čtyřie euvanjelisty o něm píší nebo na počátku svého Čtenie a neb blíž u počátku psali. Svatý Jan euvanjelista když svaté Čtenie o Synu božiem psal, tehdy ihned o svatém Janu Křtiteli řekl: Byl člověk poslán od Boha, jemužto jméno Jan bieše. A to řekl, navrátil se psáti o Synu božiem a řka: Bieše světlost pravá, v němžto se dává rozuměti, že svatý Jan euvanjelista, nedokonav o Synu božiem, umyslil psáti o svatém Janu, křtiteli božiem, neb jeho u veliké počestnosti jmějieše. Svatý Lukáš také u počátce svého Čtenie o jeho narození najprvé popsal a řka: Bieše za časuov Heroda krále kněz jeden, jemužto jméno Zachariáš. Svatý Marek blíž také u počátku svého Čtenie počal od slóv svatého Jana a řka: Jakž to praví Izaiáš: Já hlas volající na púšti. Takež svatý Matúš blíž u počátku svého Čtenie o jeho kázaní se změňuje a řka: Kajte se hřiechuov, přiblíží se vám královstvie nebeské. Protož jest Hospodin o něm dobře prořekl: Ze všech narození ženského národa nikda se větčí nenarodil než Jan Křtitel. Protož tak praví svatý Augustin o něm, že svatý Jan, křtitel boží, tak jest byl v svatosti veliký, jenž sú jeho mnozí, by byl Jezu Krist, mněli. Avšak svatý Jan pokorně se omluvil a řka: Já nejsem duostojen řeménka jeho obuvi rozvázati. Neb se toho snažně ostřieháše, aby ješitnú chválú lucerna jeho svatosti nepohasla, a tak vždy všemi činy po vše časy chválil, s Bohem počal, s Bohem dokonal, s nímžto v nebesiech přebývá na věky věkuov. Amen.
Měsiece července dne šestmezcietmého v Římě hod dvú svatú bratrú Jana a Pavla, o nichž se takto píše
Svatá dva božie mučedlníky Jan a Pavel byla jsta z prvních starost u dvora dcery Konstantina ciesaře, jížto Konstancia dějiechu. Těch časuov toho kraje, jemužto Sticiaka dějiechu, protiviece se Římanuom, přijevše s velikým vojskem, uvázachu se v město, jemužto Trácia dějí. To Římané uslyšavše, pozvavše Gallikana, jenžto nad římským vojskem hlava z úřadu býváše, kázachu se jemu připraviti,
