Dracheus, a tu jest i pochován. A stojí oltář na jeho hrobě a na každý rok slavie den jeho jako svatého a putují lidé často v té zemi k tomu oltáři na potaz a mnějí, že jim ottad múdrá rada pocházé. Tu leží jedna hora převysoká, jejížto stien sahá do Alonne, jenž jest ot nie šestmescétma mil vzdáli. Na té hoře nevěje ižádný vietr, aniž muož na ní který pták nebo zvěř živa býti, neb tu povětřie nemóž ižádné vlhkosti mieti. A pravie tu v zemi, že někdy mistři vzcházeli sú na ni, aby hvězdy spatřili, majíce [s]text doplněný editorem sebú húby morské plny vody pro rozvlaženie povětřie, aby se nezadchli, a psali sú slova v múce. A když sú po roce opět na tu horu vzešli, tehda sú nalezli to písmo bez pohnutie, jako v túž hodinu psáno bylo. A potom sú snábděli, že přes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál ani déšť, ani která z uoblakóv zároda.
Šestý rozdiel praví o paláci nebo domu césaře konstantinopolitanského a také praví o mrtvém těle divného proroka.
Palác nebo dóm césaře konstantinopolitanského jest ušlechtilého a krásného velmi ustavenie a před ním jest dvór velmi široký k klání a jiným dielóm rytieřským. A okolo toho dvoru uděláni sú stupňové mramoroví, aby lidé na nich stáli k dívaní. A pod těmi stupni sú konice mramorem sklenuté. Stalo se, že césař konstantinopolitanský kázal svého přétele mrtvého pochovati v kostele svaté Žofie tu v Konstantinopoli. A když hrob kopali, nalezli sú mrtvé tělo muže některého neporušené. A vedlé něho deščku nebo škudlu zlatú, na niežto ryto bylo toto písmo: Jezus Kristus narozen bude z Marie Panny a věřím v něho. A když budú kralovati Konstantin a Hirene césařové, ó slunce, opět mě uzříš. A to písmo bylo řecké, židovské a latinské a bylo v stáři to písmo dobře dva tisíce let před božím narozením. A že ten prorok
