Jemužto svatý Martin odpovědě a řka: Nebožtíku hubený, by ty lidí pokúšeti přestal a jim v jich spasení nepřekážel a v svém se hřiechu poznaje i kál se, ještě s dobrú nadějí milost by u Jezu Krista nalezl.
Byl jest také svatý Martin velikého milosrdenstvie k chudým, tak že když jednú na veliké hody chtě mši slúžiti, do kostela šel, k němužto jeden chudý, nah jsa, přistúpiv, poče pro Buoh přioděnie prositi. Tehda svatý Martin přikáza svému alcipřistovi, aby toho chudého přioděl. Ale jakž to bývá při velikých dvořiech, což pán rozkáže, toho úředníci ne vždy činie. Takež tento alcipřešt, na svatého Martina přikázanie nic nepodbav, chudého toho nepřioděl. To svatý Martin uznamenav, toho chudého súkromě odved, s sebe sukni svlek, tomu chudému dal a jemu brzo pryč jíti kázal. A když poče alcipřest svatého Martina ponúceti, aby šed velikú mši slúžil, a jakž to slušelo, zpieval, tehdy k alcipřestovi svatý Martin vece: Nepuojdu tam, dokud chudý sukně nebude mieti. V tu dobu alcipřešt na tržiště šed, jednu suknici ochozenú za pět střiebrných peněz kúpiv, s velikými hněvy před svatého Martina přišed povrhl. Jižto svatý Martin vzem, tajně se v ni oblekl. A že sprostna sukně velmi byla, krátká jedno do kolenú a rukávy jedno do loktú. A když tak mši slúžil, kotúč ohnivý nad jeho hlavú se ukázal na znamenie, že jako apoštoluom Duch svatý v ohnivé postavě svatému Martinu seslán byl. A to také jeden mistr popsal, když svatý Martin, jakžto jest obyčej, ruce nahoru vzvedl, tehdy jemu řízové rukávy na lokty opadly, tak že jeho svaté hnáty nahé ostaly. Tehda, ano všichni vidie, dva anjely, s nebe sstúpivše, drahým pokrytím jeho svaté ruce přikryli sú.
Jeden také čas zjevil se diábel svatému Martinu v královém rúše a v zlatých nohaviciech, s velikú okrasú a s jasnú tváří. A když tak stojiec na se hleděli a mlčeli, tehdy diábel promluvil k svatému Martinu a řka: Aj toť, Martine, jsem tvuoj Spasitel, jehož ty následuješ, Jezus Kristus. Chtěl sem se tobě, prvé než jiným, zjeviti. To svatý Martin uslyšav, poče se, stoje a mlče, diviti. K němužto diábel vece: Proč mé řeči nevěříš? A vida a já sem tvuoj Spasitel Kristus. Tehda svatý Martin, Duchem svatým jsa naučen, diáblovi vece: Muoj Spasitel Jezus Kristus ne tak jest v pyšném rúše chodil ani v té postavě, jako ty chodíš. Ale by mi se ukázal muoj Spasitel, ten by mi se zjevil v pokorném rúše, jakžto na světě chodil, a s jiezvami, jakžto jest pro vše hřiešné na kříži trpěl. A jakž to brzo svatý Martin vece, diábel před ním zmizal a veliký smrad po sobě zuostavil.
Potom svatý Martin před mnohými časy své skončenie předvěděl božím zjevením a svým některým bratřím čas své smrti zjevil. A když jednú v candackém
