Ježíšovi přišel, pro veliký blesk, jenž od jeho svaté tváři pocházieše, jeho obrazu podobně sepsati nemohl. Tehdy náš Spasitel Ježíš Kristus, chtě toho krále žádosti dosti učiniti, vzem částku rúchy plátenné, u toho obrazníka na svú tvář přiložil. A tu tak své tváři podobenstvie obraz ostavil a tomu králi k jeho žádosti naplnění poslal. Tu popsal svatý Jan Damascenus, že náš Spasitel, ten obrázek, ohlédaný byl jest této postavy: obličeje podlúhovatého, obočí velikého, očí opatrných, všie postavy i činóv znamenitý. Potom mnoho časóv ten list Ježíšem králi Abagarovi poslaný tak od Boha velikú moc měl, že v tom městě nemohl bydliti ani pohan, ani kacieř, ani kterú mocí neb násilím mohl kdy tomu městu uškoditi. Pakli se jest to kdy přihodilo, že které knieže proti tomu městu vojensky táhlo, leckterýs robenec, nad branú stoje, ten list četl a ihned nepřátelé anebo se podlé jich vuole sjednali, anebo odtud se pryč hnúti musili.
Po těch časiech, když Hospodin na nebesa vstúpil, poslal svatý Tóma apoštol svatého Judu apoštola k tomu králi Abagarovi, jakž byl Ježíš slíbil. A když k němu svatý Juda apoštol přišel, řekl jemu: Já sem učedlník Jezu Kristuov k tobě poslaný, aby se to naplnilo, což jest bylo tobě Ježíšem vzkázáno. A jakž to apoštol vece, tak král Abagarus, jemu v obličej vezřev, jeho tvář nebeskú světlostí stkviece se uzřel a ihned sobě v srdci pomyslil, tak řka: Zajisté vizi, že si učedlník Jezu Kristuov, Syna božieho, kterýžto mi jest byl vzkázal, slibuje, že mi pošle některého z svých učedlníkuov, kterýžto by mě od mé nemoci uzdravil. Jemužto svatý Juda vece: Uvěříš li v Syna božieho Jezu Krista, všecko, což žádáš, toť se stane. K tomu král Abagarus vece: Věřím s pravú věrú a židy, ješto sú jej ukřižovali, přerád bych zbil, bych pro římskú moc mohl. V tu dobu, že král Abagarus malomocen bieše, vzem svatý Juda list jemu Ježíšem poslaný, jím jeho tváři potřel a ihned král své trudovaté nemoci zbyl.
A když ta dva svatá apoštoly Šimon a Juda, po rozličných vlastech chodiece, slovo božie kážíc, spolu se sešli v tom království, ješto Persarum slove, tu sú dva slovutná čarodějníky nalezli. Jednomu řiekali Zaroes a druhému Arfaxat. Kteřížto sú byli svatým Matúšem z Múřenínské země vyhnáni. Za toho času vojna volána a v té vojště jeden králuov babylonského podkonie jménem Baradach měl býti starostú. A když tak do Indické země proti svým nepřátelóm vstáti k boji chtěli, a nižádné odpovědi od svých pohanských bohóv mieti nemohli. Proněžto do bližšieho města šedše, pohanských bohóv otázali, proč by jich bohové nemluvili. K tomu jim bylo odpověděno: Pro ty dva svatá apoštoly, jakž sú tu přišli, tak vaši bohové k ničemuž vám odpověděti nemohú. To podkonie Baradach uslyšav, kázal těch dvú apoštolóv hledati.
A když je
