velikú křivdu trpieci, do svého se kraje vrátiti zamyslivši, chtěla ráda svého hospodáře tělo s sebú nésti. Za něžto, aby jí odpustil, poče biskupa velmi prositi. Tehda jí biskup ukázav dvě střiebrné truhle, vece: Neviemť, v které jest truhle tvého hospodáře tělo. K tomu ona vece: Ale já viem. A to řekši, chyti se truhly svatého Štěpána, mnějíci truhlu svého hospodáře. A tak s tiem tělem na koráb vsedla. A když tak po moři pluli, tehda světí anjelé, pod nebesy se vznášejíc, na čest svatému Štěpánu sladce zpievali, rozkošná vuoně nad tiem svatým tělem povětřie naplňovala. V tu dobu uslyšáni jsú hlasové, ano diáblové volají a řkúce: Kde jsi, naše knieže pekelné? Proč tohoto korábu nezapálíš, v němžto jest protivník náš Štěpán. V tu hodinu pekelné knieže pět diábluov poslal, aby ten koráb spálili, ale anjel boží bránil a diábly hluboko v moři potopil. A když odtud do města, jemužto Kalcedon řiekají, připluli, počechu diáblové volati a řkúce: Aj toť, se k nám blíží sluha boží Štěpán, jehožto sú židé ukamenovali. Odtud pluli do Konstantinopolim a tu, jakož praví svatý Augustin, tělo svatého Štěpána v jednom kostele ctně pochovali.
Potom pak, kterak jsú se ty dvě těle svatého Štepána a svatého Vavřince šešly. O tom se takto píše, že jednoho času dceru ciesaře Teodozia, jížto Eudozia řiekali, diábel těžce posedl. A když to jejiemu otci, kterýž tehdy v Konstantinopolim byl, vzkázali, kázal ji do Konstantinopolim přivésti, zdali by se těla svatého Štěpána dotknúci, zproštěna byla od diábla. A když ji tam přivedli, poče diábel z nie volati a řka: Nevyjdu odtudto, dokudž svatého Štěpána do Říma nepřinesú, nebo tomu tak chtie svatý Petr a svatý Pavel apoštolé. To ciesař uslyšav, na vší obci s velikú prosbú obdržel, aby svatého Štěpána tělo do Říma dali a tělo svatého Vavřince miesto toho do Konstantinopolim vzali. V ten čas ciesař a Pelagius papež a kardinálové do Konstantinopolim poslali a tu tělo svatého Štěpána vzemše do Říma přinesli. S nimižto také Řekové z Konstantinopolim po tělo svatého Vavřince pluli. A když jsú do Říma přišli, chtěli tělo svatého Štěpána v tom kostele, ješto ve jméno svatého Petra zproštěnie byl učiněn, položiti. Tehda ti tělo vezli sú a dále nemohúc stáli. V tu dobu diábel z jedné dievky poče volati a řka: Kam sem s tiem tělem pracujete, volilť jest sobě ne tuto, ale s svým bratrem Vavřincem odpočívati? To uslyšavše, tělo svatého Štěpána, když jsú přinesli, k tělu svatého Vavřince přiložili. Divný Buoh v túž hodinu, v kterúžto svatého Štěpána v hrob k svatému Vavřinci kladli, svatý Vavřinec,
