Svatý Lukáš popsal, že se blížieše den slavný, přesnic, jenžto slovieše Velika noc. I hledáchu kniežata kněžská a mudrci, kterak by Ježíše jali a zabili, ale báli se obce. I vjide šatan v Jidáše, jenž slove Škariot, v jednoho ze dvanácti. A odšed mluvil jest s kniežaty kněžskými i s mistry, kterak by jej jim zradil. I uradovachu se a slíbiechu jemu penieze dáti. A on slíbi i hledáše přístupu, aby jej zradil bez zástupóv.
Pak přijide den přesničný, v němž bieše potřebie zabiti beránek. I poslal Petra a Jana a řka: Jdúce připravte nám, abychom jedli beránka. Tehda oni vecechu: Kde chceš, ať připravíme? I vece k nim: Když vejdete do města, potká vás jeden člověk, nesa čbán vody, jdětež za ním do domu, v kterýžť on vejde, a povězte hospodáři toho domu: Toběť praví mistr, kde jest hostinnice tu, kdež bych jedl beránka s učedlníky mými! A on vám ukáže sieň velikú, a tu připravte. A odšedše nalezli jsú, jakož jim pověděl Ježíš, i připravili beránek. A když byla hodina, sedl za stuol a dvanácte apoštoluov s ním i vece: Zadosti žádal sem tento beránek jiesti s vámi, dřieve než budu trpěti. Neboť pravím vám, že již nebudu viece jiesti jeho, dokavadž se nenaplní v království božiem. A vzem kalich, vzdal chválu Bohu Otci i vece: Vezměte a rozdělte mezi se, neboť pravím vám, žeť nebudu píti z tohoto vinného kořene, dokavadž nepřijde královstvie božie. A vzem chléb, vzda chválu Bohu Otci, rozlámav i rozdal jim řka: Toť jest tělo mé, ješto bude za vás zrazeno, to čiňte na mú památku! Takež i kalich, když byl večeřal, řka: Toť jest kalich mé krve Nového zákona, ješto bude za mnohé vylita. Ale však ruka zrádce mého se mnú jest za stolem. A jistě syn člověčí jde, jakož jest uloženo. Ale však běda člověku tomu, skrze něhožto bude zrazen. Oni počechu na se vzhlédati, kto by ten byl z nich, jenž by jej zradil. I stala se mezi nimi pohádka, kto by se z nich zdál býti větší. I vece jim Ježíš: Králové pohanští panují nad nimi. A ti, ješto moc mají, slovú úředníci. Ale vy ne tak! Ale ktož jest větší mezi vámi, buď jako menší. A kto jest přední, buď jako služebník. Nebo kto jest větší? Ten li, jenž za stolem sedí, čili ten, jenž slúží. A vy jste ti, jenžto jste se mnú zuostali v pokušeních mých. A já vám zpuosobuji, jakož jest zpuosobil mně Otec muoj královstvie, abyšte jedli a pili za mým stolem v království mém. A sednete na dvanádcti stoliciech, súdiece dvanáctero pokolenie izrahelské. I vece Hospodin Šimonovi: Šimone, aj toť, šatan vyprosil, aby vás přetřiebil jako pšenici, ale já sem za tě
