uzdravuje a na svém kázaní nade vše čistotu chválí, čtyři také ženimy Agrippy, úředníka ciesařova, na vieru obrátil, z něhožto se Agrippa na svatého Petra velmi hněváše.
Po těch časiech, za ciesaře Nera, kterýžto byl po Klaudiovi ciesaři, zjevil se Hospodin svatému Petru a řka: Petře, Šimon čarodějník a Nero ciesař zle o tobě myslé, ale neboj se jich, neboť sem já s tebú a dámť dobrého pomocníka, sluhu mého Pavla, kterýž k tobě zítra do Říma přijde. Tomu srozuměv svatý Petr, že skrze své krve prolitie pro vieru již se má jeho věk dokonati, vstúpiv mezi své učedlníky i mezi všecky křesťany, kteřížto v Římě biechu, ujem svatého Klimenta za ruku, učinil jej biskupem a miesto sebe na římské stolici posadil. Nazajtřie svatý Pavel, jakž to Bohem bylo řečeno, do Říma přijide, s svatým Petrem vieru křesťanskú kázáše. V ty časy ciesař Nero Šimona čarodějníka milováše tak velmi, jakžto stráži svého života i všeho města obecného dobrého učinil. Jeden čas, jakž to píše svatý otec Lev papež, stáše Šimon čarodějník před ciesařem, kúzlem se obchodě a rozličně se proměňuje, jednak v tvář starosti, jednak i mladosti ukazuje. To vida ciesař, za Syna božieho jej jmějieše. Tehda Šimon čarodějník k ciesaři propověděl a řka: Aby věděl, ciesaři, že sem pravý Syn boží, kaž mi hlavu stieti, uzříš mě, a jáť třetí den z mrtvých vstanu. I přikázal ciesař jemu ihned hlavu stieti. Tehda kat mně, by jemu hlavu sťal, i sťal hlavu beranovi, zdvihnuv Šimon tajně berana sťatého, schoval, a ta se krev beranova ssedla. Třetí den Šimon čarodějník, ciesařovi se ukázav, vece: Kaž mú krev, ješto jest prolita, setřieti. Vidíš, a já, jakožť sem slíbil, umřev třetí den jsem vstal z mrtvých. To ciesař uzřev, velmi se podivil a Šimona za Syna božieho měl. Potom jsú ho Římané v také cti měli, že jemu na čest obraz učinili, tak nad ním napsavše: Obraz Šimonovi, Bohu svatému.
A když tak veliké zázraky bludné v Římě Šimon ukazováše, vstav svatý Petr s svatým Pavlem před ciesaře jidechu a řkúce: Ciesaři, věz to: Cožť Šimon činí, diáblovú mocí to puosobí, a právě jakžto v Ježíši Kristu jest dvojí podstata, božstvie a člověčenstvie, takež v tomto čarodějníku jest dvoje podstata, člověčie a diáblova. Tehda Šimon Nerovi vece, jakž to popsal otec svatý Lev papež: Dokudž chceš trpěti nepřietele mého! Ihned já káži anjelóm mým, ať mne nad ním pomstie. K tomu svatý Petr odpověděl: Jáť se tvých anjeluov nebojím, ale oniť se mne bojie. Tehda ciesař vece: Nebojíš se, Petře, Šimona, an svého božstvie skutky ukazuje! Tomu svatý Petr otpovědě: Jest li božtvie v něm, nechť pohodne, co já nynie
