Saturina nezabiete, na boziech nic neobdržíte. Tehda svatého Saturina jemše, když nechtěl bohóm oběti vzdáti, za nohy jeho k jednomu silnému býku přivázavše, býka tepúc, tak dlúho jej vláčili, až z jeho svaté hlavy mozk se vykydl. Jehožto tělo panny jedny tajně pochopivše pochovaly.
Měsiece črvence dne čtrmezcietmého narozenie svatého Jana, křtitele božieho, o němžto se takto vypisuje
Svatého Jana, křtitele božieho, narozenie Gabrielem archanjelem jest zvěstováno tiemto činem. Čte se tak v starých knihách, že král David, chtě božie služby povýšiti, ustanovil čtrmezcietma kněží, mezi nimižto učinil jednoho nade všemi. A ten svrchní kněz slul jest nad jinými i zřiedil tak, že z jednoho národa, ješto od Eleazara pošli, vydal šestnácte kněží. A z toho, ješto slove Tamar, vydal osm kněží. I zpuosobil mezi nimi, aby každý svú třiedu svuoj týden držal v chrámě božiem. A když se osmá třieda dostala na Zachariáše podlé pořádu třiedy Abia, z něhožto rodu Zachariáš bieše.
Jakž to svatý Lukáš popsal ve Čtení, mějieše Zachariáš hospodyni, jížto jméno Alžběta bylo, z národa Áron, spravedlivě podlé Boha, přikázanie božie snažně držiec, spolu bydleli, a nižádného dietěte neměli, nebo Alžběta bezdětkyně bieše, až i k starým letuom oba přišla. A když se jemu ten čas své třiedy do chrámu dostalo jíti, aby před Bohem své služby úřad svaté oběti učinil, a podlé obyčeje lid vešken jeho před chrámem čekáše, v tu hodinu zjevil se jemu anjel Gabriel u veliké světlosti, jehožto Zachariáš uzřev velmi se lekl a veliký ho strach objide. V tu dobu anjel k němu promluvi a řka: Neboj se, Zachariáši, uslyšána jest prosba tvá, aj