[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

poskyceny. Kde jsú již usta duostojného mluvenie, kde již jazyk múdré rady a duch dobře libý Bohu svému? Ó, bratře, milý Timotee, chvalme z toho Hospodina, že jemu již modliteb tohoto světa nenie třeba, neb se již tam na věky raduje. I kto by nekvielil tuto dvú tak slavnú otcí apoštolóv, jenžto sta slavně obdržala čest i chválu u Hospodina. Aj toť, jsta vedena jakžto dva zlořečená hanebně na smrt. Ó, bratře muoj Timotee, by byl viděl svýma očima žalostivé jich skončenie pro velikú žalost, sám by sobě byl až do smrti zateskl, ale že jsi sám toho neviděl, protožť se lehčejí zdá jich žalostivé skončenie. Kto by byl tu nezaplakal, kdyžto je odsúdichu na smrt, svatého Petra aby ukřižovali a svatému Pavlu aby hlavu sťali. Byl by viděl tehdy židuov množstvie i pohanuov, ani za nimi jdúce, je tepúce, jim se porúhají a v svatú tvář jim plijí, ana jako tichá dva beránky nic neodmlúváta. A když ta hodina přijide přehrozná, ruozno je rozvedše, jich svaté ruce svázachu. Na to našich mnoho bratří zdaleka hlediechu a srdečně žalostiece plakáchu. Tehda svatý Pavel od svatého Petra, odpuštěnie bera, takto vece: Mír buď tobě, založiteli cierkve svaté a pastýři všech křesťanských ovčiček. Svatý Petr, ozřev se na svatého Pavla, takto k němu vece: Jdi s Bohem u pokoji, předrahý kazateli všech dobrých prostředkuov svatého sjednánie, vuodce všech spravedlivých. A když je ruozno rozlúčili, jidech za mým milým mistrem, svatým Pavlem, neb ne na jednom miestě jsú je zahubili, ale podál od sebe. A když se ta hodina žalostivá přiblíži, bratře muoj, milý Timotee, kat svatému Pavlu šíji vztáhnúti kázal. V tu dobu svatý Pavel, do nebes vzezřev, kříž na svých prsech i na svém čele učiniv, pomodlil se Bohu a řka: V tvoji ruce, milý Ježíši Kriste, porúčiem duši mú. A v tu hodinu jeho svatú hlavu sťali. Tu svuoj život pro Buoh skonav, věčnú jest korunu přijal.

Běda mně, muoj milý bratře Timotee, v tu dobu uda mi se vzezřieti na jeho tělo, nevinnú krví zkrvavené. Běda mně, muoj milý otče duchovní, běda mně tebe, muoj milý mistře i naučiteli předrahý, kterým s ty obyčejem tak ohavné smrti zaslúžil? Kam se já již sirý obrátím, kam puojdu hledat tebe, chválo křesťanská i cti převěrná všech věrných? Kto jest tak mlčedlivý učinil tvuoj přesladký hlas, píšťalko převysoce zvučná, vznělé húsličky desaterných strún, naučiteli muoj? Kde tebe hledati budu, kde tě naleznu, ó, vuodce pravý, co již o tobě poviem učedlníkóm tvým? Zda jim poviem, že s jat anebo někde udáven? Pakliť již koho pošli z nás, ať by hotově poslúžil? Jižť viec nižádného potřebie z nás nenie, již si šel k svému milému Bohu, jehožto si následoval i vším srdcem žádal. Běda mně, že ty nevinné ruce tvé, ješto biechu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).