Svatá Justina děvice z toho města, ješto Antiochia slove, rodem byla dcera jednoho pohanského kniežete. K jednomu okenci často chodiec, poslúchala, ano jeden jáhen jménem Prelus svaté Čtenie čte. Kterýžto jáhen dotud ji vieře učil, až ji i k Jezu Kristovi obrátil. To jejie matka, na pokoji podlé jejieho otce ležéc, poče rozprávěti, že Justina se na křesťanskú vieru obrátila. A když o tom řeč prodlili, oba usnula. A ihned se jim Ježíš Kristus s anjely zjevil a tak jim řka: Poďte ke mně, dám vám nebeské královstvie. Z toho viděnie procítivše, ihned i se dceří pokřtiti se kázali.
Těch časuov byl jeden veliký čarodějník, kterýžto slul Ciprianus, z své mladosti od sedmi let od svých starost diáblu obětován. Ten jistý Ciprianus světským milováním svatú Justinu velmi miloval, proněžto dal se na veliké čáry, zda by ji mohl kterým činem sobě ku povolení manželstva obrátiti, anebo jednomu svému přieteli, jemužto Angladius řiekali, jenž ji miloval, popřieti. A když ten čarodějník tak veliké zázraky činil, že lidi v jiné tváři obracoval, jednú pozval k sobě diábla, skrze něho chtě svatú Justinu přemoci. Jemužto diábel přišed vece: Proč s mne pozval? K němužto Ciprianus vece: Miluji Justinu tak velmi, že bez nie býti nemohu. Muožeš li to kterak učiniti, aby svú mysl ke mně obrátila? K tomu diábel vece: Já jsem ten, jenž sem z ráje člověka vyhnati mohl. A tak jsem mocný, že jsem to mocně zpuosobil, že Kain vlastnieho bratra Abele zabil. Já sem zpuosobil, že jsú židé Hospodina umučili. A když sem tak veliké věci učinil a zpuosobil, mnohem lépe to budu moci učiniti, že tato panna bude po tvé po vší vuoli. A aby tomu lépe věřil, vezmi tuto mast ode mne, zkropiž stěny okolo jejieho domu a já zatiem přijda jejie srdce k tobě po tvé vuoli obrátím. A když nazajtřie v noci diábel jejie srdce ke zlému myšlení ponucoval, svatá Justina to uznamenavši, nábožně vešken svuoj život znamením svatého kříže požehnala a ihned se ďábel od nie vzdálil a k Cipriánovi přišed se postavil.
Jemužto on vece: Proč s mi nepřivedl Justiny? K tomu diábel vece: Viděl sem při ní znamenie divná a ihned sem se tak vzhrozil, že všecka moc má pohynula jest. Tehda Ciprianus, toho diábla opustiv, mocnějšieho diábla k sobě pozval. K němužto ten diábel vece: Slyšímť i vím, co žádáš. Toho tobě nemohl onen zpósobiti, ale já to přivedu po vší tvé vuoli. A když ten diábel té svaté děvice silně pokúšieše, opět se jest svatá dievka znamením svatého kříže požehnala a ihned diábel od nie vzplanuv před Cipriánem se postavil. Jemužto on vece: Kdež jest ta dievka, k nížto sem tě poslal? K tomu diábel vece: Již se
