jich, ani k němu jdú, ihned se domněl, by proto k němu šli, aby jeho jmúc pro vieru umučili. Proněžto se ihned Bohu poručiv a tovařistva svého posíliv, nábožně před ciesaře Konstantina veden. Proti němužto ciesař povstav, jasně vítanie jemu dal. A jemu svatý Silvester pokorně poděkoval. V tu dobu poče jemu ciesař své viděnie vypravovati a jeho tázati, kteří by to bohové byli. K tomu svatý otec odpovědě: Nejsúť bohové, ale Jezu Kristovi apoštolé. Tehda ciesař poče svatého Silvestra prositi, aby obrazy napsané svatého Petra a svatého Pavla před se přinésti kázal. Jichžto obrazy, jakž to ciesař brzo uzřel, tak ihned, jakž to viděnie viděl, tak je poznal. Tehda svatý Silvester poče ihned ciesaře svaté vieře učiti a jemu raditi, aby jednoho téhodne se postil a potom se pokřtil. A když v kúpel svatého křtu vstúpil, předivná světlost se zjevila. A ihned, jakž z té kúpele vystúpil, tak od té nemoci byl zdráv, a to mnohým rozprávěl, že v tu hodinu, ješto pokřtěn, očima svýma Jezu Krista uzřel. A od toho času na první den svatého křtu ta práva viděnie provolati kázal.
Najprvé, aby všichni Římené Jezu Kristu se modlili jako Bohu pravému. Druhé, ktož by co proti Jezu Kristu pověděl, aby pro to velikú pokutu trpěl. Třetie, ktož by kterému křesťanu křivdu učinil, aby byl všeho svého zbožie polovice zbaven. Čtvrté, jakž jest ciesař hlava nade všemi krály a kniežaty, takež římský biskup nade všeho světa biskupy byl papežem. Páté, ktož by provině do kostela utekl, aby mu nižádný násilé nečinil. Šesté, aby nižádný kostela nezakládal bez otpuštěnie svatého biskupa. Sedmé, ktož by kostel učinil, aby jej dostatečnými almužnami nadal. A osmé právo na se nalezl, aby v kostel svatého Petra vejda, na své hřiechy sám požaloval. A když ta práva byla v Římě ohlášena, chtě ciesař sám kostel jeden zakládati, jal se jámy kopati a tak, což prsti ukopal, najprvé sám na svú plecí dvanácte košóv vynesl země.
To jeho matka Helena uslyšavši, v dalekých vlastech jsúci, synu svému Konstantinovi listy poslala a to chváléc, že se jest pohanských modl odpověděl, ale z toho jemu přimlúvajíc, že jest ostav Boha židovského, přijal vieru člověka ukřižovaného. Jížto syn odepsal a tak vzkazuje, aby mistry židovské s sebú pojmúc, k němu přijela. A on zatiem křesťanských mistruov dobyl, aby se spolu z Písma hádali. A skrze to hádanie, která by byla pravá viera lepšie, seznati. To Helena, matka ciesařova, uslyševši, čtyřidceti ke stu mistruov židovských velmi slovutných s sebú pojemši, přijela. Mezi kterýmižto mistry bieše dvaceti mistróv v umění i v múdrosti nade vše jiné znamenitých. A když se svatý Silvester a jeho žáci s těmi židy před ciesařem na hádanie sjidechu, na tom s obú stranú sobě povolichu, aby dva mudrce pohanská vydali. Jednomu řiekali
