odpověděchu, svatý Jan k nim vece: Vezmúce toto zlato a kamenie, zbožie, ješto ste prodali, vyplaťte, neb ste již nebeské královstvie ztratili. Buďtež na tomto světě bohati a v dobrém bydle, abyšte na onom světě u věčné chudobě bydlili. I poče jim svatý Jan o potupě tohoto světa a bohatství mnoho praviti.
A v túž hodinu, když tak svatý Jan mluvieše, ponesechu jednoho mrtvého, jenž se byl před čtyřicieti dny oženil. A tu matka, vdova toho mrtvého s jinými přátely před svatým Janem padli, prosiece, aby jakož jest Druzianu, takež i tohoto boží mocí vzkřiesil. Tehda, když svatý Jan zaplakav Bohu se pomodlil, tak ihned mrtvý ožil. Jemužto svatý Jan ihned přikáza, aby oněm dvěma, ješto od poručenstvie svatého Jana byla odstúpila a k zboží se navrátila, pověděl, kterak sta slavnú odplatu ztratila. Tehda on na tom miestě poče jim praviti o divných věcech onoho světa a zvláště k nim vece: Ó, přehubená člověky, kterak ste daleko zablúdili. Viděl sem, ano vaši anjelé pláčeta a diáblové se radují. A neviete, co ste dobrého ztratili, radost a přiebytek přeslavný, v němžto ste na věky měli býti. To ste šeredně chybili a přidržíte se toho hrubého příbytku a hrozného, kterýžto sem já viděl i ohlédal přiebytky mnohé, črv, jenž vždy srdce člověčie nemilostivě hryze, tenť vás čaká. Oheň na věky horúcí, studenost nevýmluvně mrazná, diábluov přehrozné viděnie, pláč, zubuov škřípenie, věčná žalost, od božích očí věčné odlúčenie. To ten vzkřiešený domluviv i s těma, k nimžto mluvieše, před svatého Jana nohami padše, počechu plačíc prositi, aby se ráčil nad nimi smilovati. Jimžto svatý Jan vece: Třidceti dní pokánie čiňte a za to Boha proste, aby prútie a piesek, ješto s mořského břehu byli přinesli, ať se opět v své přirozenie navrátí. A když se tak, jakž svatý Jan rozkázal, vše stalo, piesek i prútie v své přirozenie se obrátilo, tehda sú tito odpuštěnie svých hřiechuov obdrželi a s svatú odplatú s svatým Janem jako i dřieve zuostali.
Potom, když svatý Jan po té vlasti, ješto Azia slove, slovo božie kázáše, tehda modláři pohanských modl lidi proti němu zbúřivše, jeho jali a do chrámu pohanského nutiec jeho k modlám vedli. Jimžto svatý Jan vece: Sjednajme se na tom, proste vy svých modl, ať se Ježíšuov kostel oboří, a já ihned vzdám obět vašim bohóm, anebo já vzdám chválu mému Ježíši a pomodlím se jemu, oboří li se chrám váš, vy křesťanskú vieru přijměte. A když tomu většie strana přivolila, všichni z chrámu vyšedše, počechu přihlédati, kterak by se to konalo. A jakž se svatý Jan Bohu pomodlil, tak ihned vešken chrám se oboři a modla pohanská na kusy se ztlúkla. Z toho se biskup pohanský rozhněval, jménem Aristodemus, všecky lidi svadil, tak že se všickni zbíti chtiechu. K němužto svatý Jan vece: Co chceš, ať učiním, aby se upokojili?
