O pomoci, kterouž jsou učinili Pražané Táborským, kterýmž sou královští hradu Pražského překážku činili, aby nemohli přijíti do Prahy.
{Kněz[268] Ambrož z Králové Hradce.}marginální přípisek mladší rukou; * Kněz: K. Itemcizojazyčný text téhož léta v sobotu po Všech svatých, to jest 4. měsíce listopadu, hodinu jakožto 21., k nabádání kněží některých, zvlášť kněze Ambrože z Hradce Králové, u veliké zvony po vší Praze zvonili, aby se lid zběhl ku pomoci těm, kteřížto z Tábora do Prahy mínili[269]mínili: minili[270] první 4 písmena opravena mladší rukou přibyti. I měli od pánův českých překážku na cestě, také úředníky královské, kteří sou na ně zálohy byli učinili. {Pan[271] Mikuláš z Husi, hejtman Táborský.}marginální přípisek mladší rukou; * Pan: P. Protož když se množství lidu oděného a s braní se sebrali z měst Pražských, ten lid Mikuláš z Husi vedl jest na most, an na ně z hradu Pražského, z dvoru[272]Goll -a, opraveno dodatečně arcibiskupova[273]arcibiskupova: Arcybiskupowá a z domu vývody saského z děl stříleli, aby na Malou Stranu[274]Stranu: stranů přijíti bránili. Obec pak Pražská mocí bránu[w]bránu] branau[275]Goll podlé Saského domu vybojovali sou, však vešli sou do města Malostranského s škodou svých a královští v boj vešli sou s zahubením s obou stranou některých. Královští pak Pražským nemohše odolati, a večer přišel, na hrad Pražský s domu arcibiskupova, vývody saského, z kláštera svatého[276]svatého: So. Tůmy[277]Tůmy: Thumy a z jiných hospod utekli jsou, koní, odění i statku hojnost tu nechavše, kteréžto obec Pražská, uvázavše se v to, vše do Starého Města odnesli sou. {Královna Žofka.}marginální přípisek mladší rukou A tak jako celou noc u veliké zvony k šturmu jest zvoněno, tak že královna Žofka[278]Žofka: Zioffka s panem Oldřichem z Rožmberka s strachem o půlnoci s hradu Pražského utekli sou. Sotvy královský hrad zachovali, že sou ho Pražští nedosáhli. Pak jako při čtvrté hodině noci, když málo Pražských zůstalo na Malé Straně, královští s hradu zběhše, rathauz vybivše, poklady a knihy obecné odtud pobravše, ohněm sou spálili i s domky okolo příležícími.
O boji mezi Pražany a zkažení dvoru[279]dvoru: Dworů arcibiskupova.
Nazajtří, v neděli po Všech svatých, dne 5. měsíce listopadu, po obědích obec Starého Města i Nového rukou brannou na Malou Stranu vešli sou a s královskými boj vedše, s obou stranou někteří zbiti sou. Královští pak školu svatého[280]svatého: So Mikuláše a jiné pod hradem domy zapálivše a některé měštany malostranské, kteří sou přáli přijímajícím pod obojí způsobou, zjímavše, na hrad Pražský utekli jsou.
O vítězství Táborských[281]Táborských: Thaborskych hajtmanův proti královským[282]opraveno písařem z -ých, kteříž jim nechtěli dopustili, aby Pražanům na pomoc přišli.
{Pan[283] Břeněk z Švihova, Chval z Řepic.}marginální přípisek mladší rukou; * Pan: P. Potom na svatého[284]svatého: So. Linharta Táborských jako čtyry tisíce, jichžto starší tehdaž byli starší pan Břeněk z Švihova, Chval z Řepic a Kuneš, jeho bratr, v boj vešli jsou od Knína míli s královskými, se panem Petrem[285]Slovo Petrem omylem zapsáno dvakrát. Ptáčkem, s Janem Svídnickým, s Koldici[286]Koldici: Coldiczy, syny Michalovými, s Václavem Donínským. A když sou Táborští[287]Táborští: Thaborsstj některé lehké osoby z královských zbili, ihned[288]ihned: Y hned sou ty pány od sebe odehnali a do Prahy přišli a od Pražan sou přijati a přivítáni.
O příměří pokoje mezi královnou českou Žofkou[289]Žofkou: Zioffkau a obcí Pražskou pod pokutou padesáti tisícův.
Itemcizojazyčný text na svatého[290]svatého: So. Brikcí příměří pokoje mezi královou a panem Čeňkem
