O dobytí Chomutova a lidu v něm spálení.
Itemcizojazyčný text téhož léta, totiž 1421 běžícího, když se stala s Plzenskými některaká smlouva, jakož nahoře dotčeno jest, všecko vojsko pohnulo se k Chomutovu městu, kteréž 15. měsíce března v sobotu před Květnou nedělí mocně obehnali sou. A když Němci mezi zábradlami zdí vyhlédajíce vojsko viděli, rouhali sou se jim. {Chomutovští na pražské a táborské vojeny horkou vodu a smolu lili.}marginální přípisek mladší rukou A když jich toho dne k šturmu nedopustili, ihned nazajtří, to jest v neděli Květnou, vojsko šturm spustilo k městu ze všech stran, do příkopů i na zdi lezouce, nic na to nedbali, že na ně obyvatelé města spolu i horkou vodou i smolou rozpuštěnou se zdí lili. Však proto Pražští z jedné strany a Táborští z druhé strany i na hrad vlezli sou a město obdrželi, do něhož všedše, velikou loupež učinili sou a všecky muže města mečem zhubili sou a některé ohněm. Sotva jich 40 při zdraví zůstavili, aby těla mrtvých pochovali, a jest jich pochováno od nich více než dva tisíce a XV krom spálených mnohých zeman a kněží, židův. {Táborských žen proti ženám a pannám chomutovským obmyslnost.}marginální přípisek mladší rukou Ale Táborských nešlechetné ženy hřích hrozný tu jsou spáchaly, nebo ženy a panny mužův svých a rodičův plačících ven z města vyvedše, slíbivše jim, že je zdravé propustí odjíti, kteréžto když z města vyšly, je z roucha zloupivše, peníze a klenoty od nich pobravše, v jednom lise na vinnici zavřevše, ohněm všecky spálily sou, ani těhotným odpustivše. A protož osadivše Pražané město, všecko vojsko pohnulo se k Žatči a mnoho tvrzí a hradův, strachem jsouc přestrašeni, jim se poddávali. Bojíce se také Lounští, do Žatče poslali a se s městem Pražských panování poddali. Kteréžto město Louny Pražané k svému vládnutí přijavše a osadivše tu za starší, kteříž byli pro zákon Boží z města prvé vyhnáni, k Slanému přitáhli sou. A když sou chtěli k městu šturmovati, obyvatelé města poddali se, a otevřevše město, vojsko sou pustili. {22}marginální přípisek mladší rukou {Martii}cizojazyčný marginální přípisek mladší rukou {. Makotřasy a Okoř.}marginální přípisek mladší rukou A osadivše tu svými, navrátilo se vojsko, majíc nad svými nepřátely vítězství, u vigiljí velikonoční do Prahy a na cestě Makotřasy a Okoř tvrz obdrževše.
O kázání na rynku kněze Antocha táborského.
Itemcizojazyčný text téhož léta, jakož nahoře psáno, totiž v středu první po Velice noci, Antoch, kněz táborský šílený, kázal na ryňku pražském o dvou rohů šelmy, potvrzuje, že jeden roh jsou konšelé Starého Města pražského a druhý roh mistři pražští,
