{Slova krále Zikmunda:}marginální přípisek mladší rukou; * : Zygk- do Berouna na listech králi přinesl, kterýžto přečetl listy, hněvem jest naplněn, Hradeckým laje a zlořeče, posla rozličně uhaněl, a kdyby přístojící nebyli odmlouvali, snad by jemu kázal hlavu stíti. I řekl: „Naseruť jim prvé v jich hrdla, než jim Vyšehradu postoupím. Postupte mi oni chlapi Hradce města, kteréžto sou pode lstí obdrželi!“ A takž posel, jak vyslyšel, tak i prázdný, uhaněn jsa, do Prahy navrátil se jest.
O pálení vsí okolo Prahy skrze krále a objíždění, že Vyšehradu pomoci nemohl.
Itemcizojazyčný text 20. dne měsíce října rozuměv král, že z strany řeky i po zemi cesty jemu byly by mu zavříny se všech stran ku podání špíže na Vyšehrad, opustiv lodí i [s]text doplněný editorem[2159]Goll špíží, z Karlštejna na hrad Pražský po horách z druhé strany proti Vyšehradu jeda, vsi mnohé i s tou vsí Zlíchovem a presy na vinnicech a lisy páliti kázal, aby Vyšehradští žoldnéři, vidouce oheň, kterýž hořel, veselili se, očekávajíce v skůře svého posledního vysvobození.
Téhož času Kněžoves a druhá tvrz u Berouna s žoldnéři osazené přestrašeni jsouc, králi sou postoupili, kterýžto ty žoldnéře spolu s knězem, kteréž zastihl na Kněžovsi, ohněm spálil jest a sedláky zjímané do Berouna vézti kázal jest. Ale toho dne s hradu Pražského na Mělník, potom do Limburka, do Hory, do Čáslavě jezdecky přijel jest, posílaje sem i tam pro shromáždění lidu oděného.
Když Vyšehradští poznali, že král jim žádné pomoci dáti nemůž žádným obyčejem, v smlouvu s Pražany vešli sou, aby jim hradu sstoupili, jestli že do určeného času nepomohl by jim král Zikmund.
{Jan Všembera, hejtman hradu Vyšehradského, s Pražany smlouvu učinil.}marginální přípisek mladší rukou Itemcizojazyčný text toho času porozuměv Jan Všembera a jiní hajtmané hradu Vyšehradského, že dlouho odkládá jim král špíží je opatřiti a že mnozí jako posty ztrápení, nemajíce již ani masa koňského, bledí jako mrtví chodili, jiní mřeli hladem, na den svatého Šimona Judy s panem Hynkem Krušinou a s jinými pány šlechtici, hajtmany pražskými a vojska pražského, na poly cesty od Vyšehradu a mezi svatým Pankrácím přátelskou pomluvu učinili sou. {Duha při zavírání smlouvy v oblacích se ukázala. Kavčí hora.}marginální přípisek mladší rukou; * zavírání: zawjrání V kterémžto rokování jedna předivná duha okázala se v oblacích jako zázrak, když sou mistři někteří s bakaláři seděli na vrchu hory Kavčí hora nad Vltavou, očekávajíce šťastného konce dobrého rokování. A když sou tak spolu rozmlouvali, okázala se duha, jejížto jeden konec neb počátek byl jako pod mistrovskými nohami v řece Vltavě a okršlek její byl ztažen přes město Pražské, druhý konec až k vojsku u svatého Pankrácí, kdežto skonání toho rokování to vojsko čekalo, tak že toliko toho prostranství,
