a zemské po II penězích, starého piva dobrého za peníz. Pro kteroužto věc bratří někteří a sestry častokrát zpijíce se nemohli sou od nezvyklých nápojův, jichžto nemírně požívali.
O posekání štěpův ve dvoře arcibiskupově a spálení kláštera svaté Maří Magdalény i Malé Strany.
Dne 21. měsíce června štěpy od vobce Pražské a Táborských jsou posekány v zahradě arcibiskupově, aby nepřátelé pod nimi nemohli se krýti. A téhož dne klášter jeptiščí u svaté Maří Magdalény s mnohými domky na Malé Straně vohněm spálili sou.
Kterak hora Tábor od pánův z Rožmberka měla dobyta býti a od Rakušan.
Itemcizojazyčný text dne 23. měsíce června u vigiljí svatého Jana Křtitele pan Voldřich z Rožmberka, ještě přítel pravdy, jakož věřeno bylo, z přikázání krále římského Zikmunda horu Hradiště blízko Ústí, kteroužto Táborští vládli, s lidem svým jízdným i pěším hojným, přijav k sobě Krajieře s Němci Rakušany, obehnal mocně, maje naději, že vladařem té hory bude, aby zboží jeho skrze loupeže a vohněm pálením nehubili. I měl jest také v svém vojště kněží, kteřížto svátost krve Pána Krista na búdy vystavovali a dvořákům jeho tělo a krev Pána Krista podávali. {Voldřich z Rožmberka apostatoval.}marginální přípisek mladší rukou; * Rožmberka: Rozmbergka I přihodilo se, že když na hrad Žebrák před přítomnost krále v mále jel, tu strachem popaden jsa, přijímání pod obojí způsobou se odpřisáhl, rozhřešení od legáta papežova Fernanda, biskupa lucenského, jest přijal i s jinými jistými pány, urozenými šlechtici království, k velikému pohoršení mnohých, kteří sou se pravdy přídrželi, také k nebezpečenství a ke škodě duše své. A tak do vojska svého se navrátiv, svátost oltářní složiti rozkázal a všem svým přijímati rozkázal pod jednou způsobou přísně. Neupřímé mysli otvíraje neustavičnost, noh jeho kulhavost ukazovala. {Mikuláš z Husi.}marginální přípisek mladší rukou Pro kteroužto věc božské pomsty neušel jest, nebo Mikuláš z Husi, jeden z hajtmanův, bratří a sestr na hoře Hradišti obležení, s jinými bratřími táborskými v Praze ihned 30. dne měsíce června časem nočním z Prahy vytáhl jest, pojav s sebou jako tři sta koní a 50 ku pomoci bratří a sester svých a k vobraně. A když 30. dne měsíce června v neděli na svatého Petra s lidem velmi maličkým se přibližoval, ihned bratří táborští s křikem hřmotným velmi zhůry zběhše, na nepřátely s Mikulášem Husineckým úprkem se obořili, kteřížto s strachem a bázní od Boha na ně dopuštěným jsouce zděšeni, po malém odporu hřbety obrátivše, utíkali sou, mnoho statku tu zůstavivše. A majíce jako XX na jednoho Táborského, je Táborští stíhajíce, mnoho z nich zbili jsou, jiné zranili, zjímali. A tak Pánu Bohu
