„Milé dítky, jakož jsem nyní spíval, takť jest víra má. Proto však vyznávám, že jsem nechtěl tomu conciliumcizojazyčný text povoliti a s ním držeti a praviti, že mistr Hus jest spravedlivě potupen. Já znal sem dobře jeho a vím, že byl muž svatý, křestan věrný a čtení Kristova věrný kazatel.“ A když na místo muk přišel, na kterémž mistr Jan byl upálen, k sloupu podobenství prkna tlustého učiněnému, do země vbitému, provazy, řetězy jest přivázán a obnažen ze všeho roucha a dřívím obkladen, „Zdráv buď, dni sváteční“ a „V ruce tvé, Pane, poroučím ducha mého“ vesele spíval jest a tak spálen jest. Potom roucho jeho na popel spálivše, na voze do Rejnu dovezli jsou a vysypali, aby nic jeho po něm nezůstalo. O jehožto smrti šíře jinde jest položeno.
O vyvolení nového papeže Martina Pátého skrze conciliumcizojazyčný text bazilienské.
Léta Páně 1417. na den svatého Martina, totiž 11. dne měsíce listopadu, když předtím mnohorozličná o volení nejvyžšího biskupa mezi kardinály a biskupy, doktory rozličných národův, preláty v conciliumcizojazyčný text přítomnými rozjímání a hádání, Oddo, kardinál z Colupniacizojazyčný text, z jednostejné vůle a svolení 23 kardinálův a s nimi 30 jiných prelátů, k vyvolení nového biskupa skrze conciliumcizojazyčný text na to zvolenými, za papeže jest zvolen a v neděli po svaté Alžbětě, totiž 21. měsíce listopadu, slavně jest korunován s obětmi slušnými a obyčejem a Martinem Pátým jest nazván.
O skonání conciliumcizojazyčný text konstanského.
Potom léta Páně 1418. na den svatého Ducha conciliumcizojazyčný text konstanské, učinivše ustavení jistá, vyrčení a dokonavše, muže křestanské výborné mistra Jana Husa a mistra Jeronýma nespravedlivě potupivše a pro pravdu svatou spálivše a nového papeže vzvolivše, rozjeli a rozprchli se, z nespravedlivého potupení přijímání těla a krve Krista Pána pod obojí způsobou a předpověděných mistrův Jana Husi, Jeronýma před nejspravedlivějším soudcí, Bohem všemohoucím, přísný počet majíce z nich vydávati.
{Táboři odkud počátek vzali.}marginální přípisek mladší rukou O Tábořích, odkud jméno a počátek vzali. Totiž od jedné hory, kdežto 40 tisíc lidí se scházelo a pod obojí spůsobou sou na ní přijímali.
Léta od narození syna Božího 1419. kněží, kazatelé čtení svatého, přídržíce se kázání mistra Jana Husi a rozdávání těla a krve Pána Ježíše Krista rozmnožujíce pod obojí způsobou, tehdaž husáci, viklefové nazváni byli, obého pohlaví, z rozličných Království českého krajin, měst a vsí, s svátostí těla Božího na horu jednu {Dvě míle od hradu Bechyně ležící.}meziřádkový přípisek soudobou rukou blízko hradu Bechyně jmenovaného, kteroužto horu Tábor
