O zvolení pana Hynka Krušiny za hajtmana nejvyžšího.
Téhož času pan Hynek Krušina z Kumburku za hajtmana jest zvolen, k němuž by zření jmíno mělo býti v skutcích bojovných.
Téhož času při počátku dnův měsíce máje v krajině Plzenské Chodové na jednu hůru se shromážďovali, jichžto vůdce byl kněz jeden oděnec. {Bohuslav z Švanberka, přijímání z kalicha veliký protivník.}marginální přípisek mladší rukou; * : Sſwanbergka Na něhožto pan Bohuslav Švamberk, veliký pravdy a přijímání z kalicha protivník, s svými, lid mnohý sebrav, nepřátelsky připadl, z nich několiko set zbiv a jiné zraniv, rozehnal. Ten pak kněz v odění jat jest a do Plzně přiveden a tu od protivníkův z města vyveden a ohyzdně upálen.
{Čeněk z Vartmberka zrádce a korouhev jeho na pranéři pražském jest pověšena.}marginální přípisek mladší rukou; * Vartmberka: Wartmbergka Pro kteroužto příčinu Čeněk purkrabství hradu Pražského sstoupil jest králi uherskému, a proto od Pražských za zrádci jest nazván a korouhev jeho na pranéři pražském jest pověšena.
Itemcizojazyčný text téhož času pan Čeněk vida, že Pražané Vyšehradu dobyti nemohli, a slyše, že Táborští napořád kostely pálí, k tomu hrady, zámky, tvrze, kláštery, městečka a vsi, v tesknost padl jest a s svými se tajně poradil, aby hradu Pražského k ruce krále uherského postoupil a u něho milost nalezl. Protož přijevše na hrad Pražský pod glejtem bezpečným a průvodem pan Vilém Zajíc a pan Arnošt Flaška s strany krále Zikmunda, se panem Čeňkem a s obcí Pražskou o příměří pokojné rokovali sou, aby za dvě neděle příměří mezi králem a obcí Pražskou aby byl jmín. Ale někteří z kněží pražských, bojíce se lsti, lid vobecný na kázáních napomínali sou, řkouce, aby nikoli nevěřili králi uherskému ani s ním v příměří vstupovali. A tak když lid rozdělený byl, žádné vodpovědi obec Pražská nemohla jest dáti. Páni pak vod krále poslaní, čekajíce vod obce konečné odpovědi, rokovali tajně s panem Čeňkem o postoupení hradu Pražského a [k]text doplněný editorem[494]Goll králi se navrátili a jemu úmysl tajně páně Čeňkův oznámili, kterak by chtěl hradu Pražského sstoupiti, jestli že by jemu za jeho provinu milost chtěl dáti a ty věci, kteréž jest učinil, aby jemu ani dětem jeho nebyly věčně připsány ani zpomínány a aby na jeho zboží přijímání pod obojí způsobou neměly překážky téhož království o přijímání z kalicha. K tomu ke všemu král řekl povoliti. Potom když se pan Arnošt s jinými na hrad navrátili, tu nazejtří panu Čeňkovi, některým z konšelův a z obce mluvili jsou, kterak král uherský chtěl by dáti slyšení o průvodu přijímání z kalicha, a což by koli z zákona bylo ukázáno a provedeno, že tomu překážky nechce činiti, ale pomocen býti. V kteréhožto poselství učiněném, jakož bylo rozuměno, pod úkladem a lstí, aby odpověd byla dána, obec Starého, Nového Města dne šestého měsíce máje
